Neuvěříte, čím se dnes živí malý Kvido! 6 zajímavostí o Báječných letech pod psa
Film Báječná léta pod psa patří mezi snímky, které si české publikum pamatuje dodnes. Hořká komedie o rodině v době normalizace vychází ze stejnojmenného románu Michala Viewegha z roku 1992 a baví nejen nostalgií a humorem, ale také hereckými výkony. Mrkněte se, jak vznikal scénář, kde se natáčelo i které drobnosti dělají z filmu kultovní kousek.
1/6: Adaptace knihy na film nebyla jednoduchá
Báječná léta pod psa jsou filmovou adaptací bestselleru Michala Viewegha, který poprvé vyšel v roce 1992 a stal se rychle populárním díky své ironické kronice dospívání a rodinných peripetií v socialistickém Československu. Adaptace knihy na film ale nebyla jednoduchá. Viewegh sám přiznal spletitý proces: první dvě verze scénáře psal Petr Zelenka, jednu dokonce Josef Abrhám a autor měl často jen poradní hlas.
„Když si pak Space Films vybrali Honzu Nováka, byl jsem s tím srozuměn… Scénář se mi líbil, i když jako autor bych si pochopitelně uměl leccos představit jinak. Ale jestliže od začátku hlásám, že scénář psát nechci, tak je to riziko, na které musím přistoupit,“ vzpomínal Viewegh na období během tvorby scénáře.
Michal Viewegh je autorem knižní předlohy.Autor: Profimedia2/6: Jedna z vil ve filmu je velmi unikátní
Natáčení probíhalo nejen v Praze, ale také v malebném Týnci nad Sázavou a v Novém Vestci, což snímku dodalo autentický ráz české venkovské krajiny i předměstských částí. Vila, v níž žije rodina Šperkových, kde hledá Kvidův otec pomoc s řešením bytové otázky s tím, že nejlepší recitátor Kvido byl odvezen do nemocnice se zápalem plic, je skutečným architektonickým unikátem. František Janeček, zakladatel značky Jawa, si nechal v roce 1928 postavit toto letní sídlo na bývalém týneckém Korbelově vršku za 2,8 milionu korun. Stavba navržená pražským architektem Otto Kohnem má kruhový půdorys a tři podlaží a rázem se stala dominantou kraje. Její součástí byla i zahrada, skleník, bazén, sluneční lázně a v odsunovací střeše hvězdářský dalekohled. Právě kvůli němu se začaly šířit pověsti, že se vila v noci otáčí nebo že Janeček z její střechy pozoruje dělníky ve své továrně. Místní vile přezdívali kolotoč.
Ještě zajímavější byl její interiér, jehož tajemství odhalili noví majitelé. V pracovně a v ložnici, které Janeček nejvíce využíval, byly za obrazy skryty rozvodné desky s plánem domu, žárovičkami a zdířkami pro sluchátka. Každé otevření dveří nebo oken rozsvítilo žárovičku a jednotlivé místnosti byly vybaveny tajnými mikrofony. Majitel tak mohl sledovat pohyb osob po domě a poslouchat jejich rozhovory. Tento systém nechal s největší pravděpodobností vybudovat z obavy z odcizení některého ze svých vynálezů, ale kdoví… Každopádně zásadní změna nastala po únoru 1948, kdy byla rodina Janečkových vystěhována; zpátky se mohla vrátit až po listopadu 1989. Vila byla nakonec prodána podnikateli a fotografovi Antonínu Herbeckovi, který ji nechal radikálně přestavět. Zatímco někteří z místních ho chválí za záchranu stavby, jiní mu vyčítají devastaci původního interiéru.
Vila ŠperkovýchAutor: Česká televize3/6: O hlavní role se ucházelo mnoho známých herců
V roli Kvidových rodičů nakonec excelovala dvojice Libuška Šafránková a Ondřej Vetchý. Na konkurzu se při hledání představitelů hlavních postav tehdy sešla mimořádně silná sestava známých herců. O role se ucházeli také Bolek Polívka, Josef Abrhám, Jan Hartl, Ivana Chýlková nebo Simona Postlerová. Úspěšná byla Alice Bendová, tenkrát ještě jako Alice Veselá, která v Báječných letech pod psa získala jednu z prvních výrazných filmových zkušeností. Ve snímku ztvárnila jugoslávskou milenku Mirjanu a objevila se i v odvážné scéně, kde je vidět do půl těla nahá. Právě tato role ji výrazně zviditelnila a nastartovala její další hereckou kariéru, neboť její původní profese je úplně jiná – vystudovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze se zaměřením na design nábytku a interiérů.
Libuše Šafránková a Ondřej VetchýAutor: ČSFD4/6: Představitel mladšího Kvida je uznávaným vědcem
Režisér snímku Petr Nikolaev později pro Českou televizi přiznal, že jeho původní představa o Kvidovi, coby nadprůměrně chytrém klukovi, byla úplně jiná. „Malý Kvido měl být fotogenický tlouštík, který pronáší dlouhé nedětské věty. To bylo mnohem těžší, než najít sympatického uličníka,“ vysvětlil. Jan Zahálka, který Kvida nakonec ztvárnil, přitom u konkurzu filmařům téměř proklouzl.
Zajímavé je, co si za svůj honorář koupil – šlo o nový počítač. Tato volba jako by předznamenala jeho budoucí zaměření. Jan Zahálka je totiž uznávaným odborníkem v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se zaměřením na AI, držitelem doktorátu z informatiky na Univerzitě v Amsterdamu a současně zaměstnancem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, kde se věnuje strojovému učení. V oblasti AI také podniká a rozvíjí vlastní projekty. Zaměřuje se především na bezpečnost, spolehlivost a etické aspekty umělé inteligence.
Autor: Profimedia5/6: Divadlo jako filmový pamětník
Scéna, kdy se Kvido „rodí“ v divadle při představení Beckettovy hry Čekání na Godota, se natáčela v pražském Divadle v Dlouhé. Ve foyer visící portréty herců jsou autentické, protože tam skutečně visely i v reálu. Bohužel později, v roce 2008, interiér divadla poničila povodeň, která zničila části sálu i foyer – a s nimi i kus filmové historie. V malé roli jednoho z diváků se navíc objevil Jan Vondráček, herec, který k divadlu patřil. Kdo jej poznal, mohl se pobavit vtipem, kdy se jeho příjmením představuje další z diváků, gynekolog v podání Boba Klepla, který pomůže Kvidovi na svět.
Představitel malého Kvida Jan Zahálka.Autor: ČSFD6/6: Úspěch u diváků
Báječná léta pod psa byly úspěšným filmem i po komerční stránce. V kinech jej vidělo 344 865 diváků a v českých pokladnách vydělal přes 14 milionů korun. Kromě toho snímek získal i řadu ocenění včetně Ceny čtenářů časopisu Cinema a ceny za režisérský debut na filmových festivalech v Alexandrii a Berlíně. Zájem o příběh přetrval i dlouho po uvedení filmu. Michal Viewegh na původní román později volně navázal knihou Báječná léta s Klausem, kterou poprvé vydal v roce 2002. Ta diváky i čtenáře znovu vrací k postavám z původní knihy, tentokrát už v porevolučním kontextu let devadesátých. Toto pokračování ale natočeno nebylo.
Jakub Wehrenberg ve filmu Báječná léta pod psa.Autor: archiv
-
Související články
Od natočení komedie století uběhlo neuvěřitelných 43 let, a ačkoli hlášky a výkony ústřední trojice …
Dobře zapamatovatelnou reklamu, která by nás v poslední době uchvátila natolik, že rozhořčení z přerušení …
Nejdéle vysílaná česká televizní soutěž slaví letos v lednu už devětaadvacet let na scéně. Při jejím …
Které celebrity kdysi pózovaly nahé pro magazín Leo nebo Lucky Boy? Zavzpomínejte ve fotogalerii …
I ti největší mistři hereckého umění mohou být pro své kolegy a štáb výzvou. Představujeme vám pět …
Vzpomínáte si ještě na Počasíčko TV Nova? Tento několikaminutový erotický pořad patřil k televizním …
