Jak žít s někým, kdo má deprese? Buďte citliví, neberte si nic osobně

27. ledna 2018 | 06:00

Zdravý a harmonický vztah potřebuje mnoho péče a trpělivosti. Aby vše fungovalo tak, jak má, vzájemné porozumění a kompromisy jsou základ. Pokud žijete s někým, kdo trpí duševními problémy, chce to ještě více péče. Může to být občas opravdu náročné, ale co jiného pro svého partnera udělat než tu pro něj zkrátka jen být? 

Není nic horšího, než když se naši milovaní trápí. Ještě horší je, když nevíme, jak jim pomoct. Jaké je žít s někým, kdo trpí depresemi? Zeptaly jsme se několika lidí, kteří si tímto problémem museli projít. 

Nejste psycholog

V prvé řadě si musíte uvědomit, že nejste jejich psycholog ani psychiatr. Můj bývalý přítel měl tak těžké deprese, že občas uvažoval o sebevraždě. Když měl takové stavy, nemohla jsem vůbec fungovat a začala jsem také upadat do depresí. Je v pořádku, když jste empatičtí a chcete druhým pomoci. Pokud ale ztrácíte pevnou půdu pod nohama a stáváte se součástí jejich nemoci, je na čase udělat krok zpátky. Petra, 26 let

Musíte opravdu chtít

Nesmíte žít s pocitem, že jim snad něco dlužíte nebo že je vám jich líto. Musíte s nimi být, protože doopravdy chcete, ne že cítíte povinnost. Nezapomeňte, že i vy máte svůj život a že je naprosto v pořádku, když s těmito lidmi nebudete čtyřiadvacet hodin denně. Lukáš, 33 let

Netlačte na pilu

Nemusíte se snažit je neustále rozveselovat nebo se pořád dokola ptát, co je trápí. Ani se je nesnažte "spravit". To, že se cítí na dně, ještě neznamená, že vaši pomoc nutně potřebují. Dejte jim najevo, že jste tady pro ně za každé situace, ale nebuďte dotěrní. To celou situaci ještě zhorší. Pavla, 45 let

Neberte si nic osobně

Moje žena si prošla hroznými věcmi, co jsme spolu. Občas si to neuvědomím a řeknu něco, co ji opravdu naštve. To jsou chvíle, kdy je nejhůř a má žena umí být hrubá. Důležité ale je nebrat si nic osobně. Přestože mě to občas zabolí, dávám jí neustále najevo, že jsme na všechno dva. Jan, 50 let

Empatie je základ

Ujistěte se, že v sobě máte dostatek empatie. Vcítit se do takto nemocných lidí může být občas náročné a možná se s tím sami nedokážete vyrovnat. Nikdy těmto lidem neříkejte, aby nebyli v depresi. Na tuhle větu rovnou zapomeňte. Jiří, 31 let

Autor: Aneta Pařízková
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile