12 největších záhad lidského těla: Proč zíváme nebo pláčeme?

  • 9. července 2017 | 06:00

    Až s nástupem 21. století dokážou vědci vysvětlit mnohé ze záhad lidského organismu. Tady jsou nejzajímavější z nich.

  • Proč jsme lechtiví?

    Autor: istock.com

    Přestože se tato otázka i problém zdají banální, nedařilo se na ně najít odpověď ani takovým mozkům, jaké měli Platon, Bacon nebo Darwin. Pravdou je, že při lechtání jde o jediný okamžik, ve kterém se smějeme, i když nechceme. Což v nás může vyvolat i velké podráždění a zuřivost zejména ve chvíli, když nás lechtat nepřestanou, i když o to žadoníme. Vědci zjistili, že jsme lechtiví hlavně z obranného důvodu, abychom cítili, že po nás například leze hmyz. Většina našich choulostivých bodů se nachází tam, kde se koncentrují naše obranné reflexy.

  • Proč zíváme?

    Autor: Shutterstock.com

    Dlouho se mělo za to, že to děláme proto, abychom rychle doplnili potřebný kyslík do mozku. Tuhle starší teorii ale vyvrátila studie s pokusy, při které zívající dostávali kyslík, ale stejně to nepomohlo. Zívali dál. Vědci nakonec záhadu objasnili: zíváme prý kvůli tomu, abychom ochladili přehřívající se mozek. Proto bychom zívání neměli potlačovat – udržuje v rovnováze energetická centra těla. Psychicky také uvolňuje napětí, což má pro člověka velký význam. 

  • Proč nás rozpláče cibule?

    Autor: Shutterstock.com

    Slzy začnou produkovat agresivní sloučeniny síry, které se z narušené dužiny cibule uvolňují při krájení. Úniku sirných výparů se dá zabránit minimálním poškozením cibule, což je možné tehdy, když použijeme velmi ostrý nůž. Omezit je můžeme i patnáctiminutovou lázní ještě neoloupané cibule, a to v teplé vodě. 

  • Proč nám naskakuje husí kůže?

    Autor: Shutterstock.com

    Je to ze zimy, kdy se vzpříčí chlupy, které zadržují průnik vzduchu, a tím se na kůži vytvoří izolační vrstva. Ze strachu máme vývojově husí kůži, abychom působili mohutněji a mohli „zastrašit nepřítele“. A také nám naskakuje „husina“ ze vzrušení. Podle vědců za to může nervová soustava, která v takových chvílích reaguje výbojem, který stáhne svalová vlákna kolem chlupů. Tím je napřímí a kůže kolem vypadá jako „husí“. 

  • Proč se červenáme?

    Autor: istock.com

    Červenání vyvolávají emocionální podněty, takže o nás dokáže prozradit, že jsme rozrušení. Podle zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda jde o nepřímý způsob odhalení skryté erotické touhy. 

  • K čemu máme zuby moudrosti?

    Autor: Shutterstock.com

    Vývojově sloužily jako náhrada za zbytek chrupu, který bez péče a ošetření vypadával. Dnes, v době vyspělé medicíny, míváme zuby do vysokého věku. Zuby moudrosti pak můžou jen napomáhat lepšímu rozmělnění potravin. 

     

  • Proč máme slepé střevo?

    Autor: Shutterstock.com

    Vědci z Duke University v Severní Karolíně zjistili, že červovitý výběžek střeva má velmi důležitou roli v našem střevním ekosystému, a není tedy „úplně k ničemu“, jak se i zdravotníci dlouho domnívali.  K čemu tedy slouží? Pokud proděláme nějakou střevní infekci nebo užíváme antibiotika, jsou naše bakterie včetně těch prospěšných všechny pozabíjeny. Slepé střevo v těchto případech funguje jako bezpečnostní úkryt, do kterého se přátelské bakterie před útokem antibiotik ukryjí a z něhož pak opět osidlují střeva. Podle vědců je tedy apendix důležitou součástí imunity. 

     

  • Proč při kýchání zavíráme oči?

    Autor: istock.com

    Při kýchání se tělo zbavuje nežádoucích látek, například chemikálií, alergenů nebo roztočů. Také jím můžeme reagovat na prudkou změnu teploty. Když se chystáme kýchnout, prakticky všechny funkce v těle se zastaví. Kýchnutí je reflex z podráždění trojklaného nervu, který vytvoří velký tlak a podráždí nervy, které jsou odpovědné za pohyb očních víček.

  • Proč pláčeme?

    Autor: Shutterstock.com

    Zvířata nepláčou, dokážou to jen lidé. K čemu nám to je? Slzy nám začnou téct třeba při dojemném filmu, silném emotivním zážitku, při bolestivě nepříjemné poznámce partnera… Slzy z nás doslova odplavují stres a celkové napětí, takže bychom je neměli zadržovat – vždyť stres, zejména dlouhodobý, způsobuje celou řadu onemocnění. 

  • Jaký smysl mají naše sny?

    Autor: Shutterstock.com

    Smysl snů zajímá lidi od nepaměti a snaží se je stejně dlouho vykládat a porozumět jim. Výzkumy ukázaly, že si pamatujeme jen ty sny, při kterých se alespoň na několik vteřin probudíme. Sny se nám zdají pořád, do některých se promítá naše paměť a realita, jiné můžou odrážet naše obavy a myšlenky, kterými se v bdělém stavu zabýváme. Každopádně je snění projev zdravě fungující centrální nervové soustavy a pomáhají nám často „odžít si" v nich i věci, kterých se v bdělém stavu velmi obáváme. 

     

  • Proč je srdce na levé straně?

    Autor: Shutterstock.com

    Většina orgánů v těle není umístěna centrálně. Asymetrické umístění souvisí s evolucí. Tím, jak se náš zažívací, oběhový a centrální nervový systém vyvíjely, příroda musela najít způsob, jak uspořádat všechny orgány, aby se do těla vešly. Centrální umístění by moc místa neušetřilo. Jeden z deseti tisíc lidí má orgány umístěny opačně, než je obvyklé. Neznamená to ale žádný zdravotní problém.

  • Lze přežít jen s pomocí meditace?

    Autor: Shutterstock.com

    Tak na tuhle otázku zatím vědci odpověď hledají. Indický jogín Prahladbhai Jani více než sedmdesát let nejedl a nepil. K životu mu prý stačí pouhá meditace. Jogín podstoupil vědecká pozorování a výzkum, dohled lékařů i kamer. Bez jídla nehubl, nevyměšoval a stav jeho orgánů ve stáří 80 let odpovídal dvacetiletému mladíkovi. Rozumné vysvětlení na to nemáme. Bez potravy člověk může přežít i několik měsíců. Bez vody ovšem ani ne týden. 

Autor: sia
Klíčová slova: zdraví, tělo, zajímavosti, lidské tělo
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile