Osamělé lidi trápí zácpa, snaživce pálení žáhy. Jak se psychika projevuje na trávení?

  • Bolesti břicha a problémy se zažíváním mohou být dost často způsobeny psychickými problémy.
    2. března 2016 | 06:00

    Míváte průjem, zácpu, křeče v břiše? Nebo vás často pálí žáha? Většina těchto potíží souvisí s psychikou. Břišními, potažmo střevními a jinými trávicími potížemi trpívají zkrátka lidé nervózní, přehnaně sebekritičtí, takoví, kteří jen těžko přijímají sebe samé i se svými chybami – a stejně tak kriticky se dívají i na své okolí. 

     

      

  • Já se z toho...

    .
    Známý psychosomatický lékař Jan Hnízdil tvrdí, že jednou z velmi častých diagnóz týkajících se potíží s břichem a trávením jako takovým je tzv. dráždivý tračník. Často jím trpívají lidé, kteří podle něj vedou „život k podělání“. „Syndrom dráždivého tračníku je zároveň přímým důsledkem perfekcionismu. Neumíme nebo nechceme ustoupit ani o píď ze svých – nejednou pomýlených – představ o tom, jací bychom měli být a co bychom měli dělat ku prospěchu sebe sama i ostatních.

    Být skvělí v práci nebo v osobním životě přece neznamená, že se z toho musíme skutečně podělat. Ubrat plyn, začít brát věci takové, jaké jsou, včetně nás samotných. Nedívat se na sebe tak, jak bychom se chtěli vidět, ale vnímat se takoví, jací opravdu jsme. A mít se i přes nedostatky rádi,“ tvrdí lékař. Jedno je jisté: když se trápí duše, trávení to odnáší. Tady jsou nejčastější diagnózy a rady, jak si od problémů ulevit.

  • Břicho myslí aneb syndrom dráždivého tračníku

    Nejčastěji onemocnění potkává neurotiky, perfekcionalisty, lidi, kteří nedokážou odpouštět chyby sobě ani druhým, nezvládají umění relaxu a uvolnění se. Ze strachu z odpovědnosti ale často paradoxně utíkají i před banálními problémy a zametají je pod koberec. O to více se pak vnitřně trápí a sebeobviňují.

    „Jako příklad ze své ordinace bych mohla uvést čtyřicetiletého manažera Stanislava. Výkonný, náročný především na sebe, v práci oblíbený. I přes hmotný dostatek všeho Stanislav trvale trpěl průjmy, křečemi, nadýmáním. Vyšetření neprokázala žádný patologický nález, klinický závěr lékaře zněl: syndrom dráždivého tračníku. Stanislav trpěl stále víc. Zašel k psychiatrovi. Předepsaná antidepresiva mu trochu ulevila, ale stále to nebylo ono a při větším stresu a zátěži se potíže vracely. Nakonec skončil v naší ordinaci, kde se kromě interního lékařství a psychoterapie věnujeme celostní medicíně (psychosomatice – pozn. red.). Po devíti sezeních se Stanislav cítí dobře a potíže se nevracejí ani při větší psychické zátěži,“ popisuje jeden z čítankových příkladů onemocnění psychoterapeutka Jarmila Dvořáková.

  • Zácpa: problém lidí, kteří se bojí ztráty

    Zácpu není radno podceňovat!
    Přibližně každý pátý člověk po 45. roce života (častěji ženy) trpí zácpou. Z psychosomatického pohledu jde opět o svár mezi duší a tělem. Většinou jde o lidi, kteří se nedokážou uvolnit, především negativní psychické vjemy a emoce v sobě hromadí, aniž by je dokázali (nebo se o to systematicky alespoň pokoušeli) zpracovat a zbavili se jich. „V řeči těla tlusté střevo symbolizuje to, co je podvědomé. I jeho obsahu odpovídají podvědomé vjemy. Ten, kdo trpí zácpou, má potíže zbavit se věcí, obětovat je, nechat je za sebou. A můžou to být jak věci materiální, tak i emoce, které nechtějí dát lidé najevo,“ vysvětluje Kurt Tepperwein.

    Pacienti trpící dlouhodobě zácpou bývají často lidé, kteří navenek působí suverénně, ale ve skutečnosti bývají hluboce osamělí i v rámci početné rodiny či přátel – nosívají společenskou masku, kterou jen tak na první pohled málokdo vidí, natož aby dokázal pomoci.

  • Pálení žáhy: když trávíme nestravitelné

    Pálení žáhy
    Z psychosomatického pohledu jde o projev svízelné situace, ve které jsme se ocitli: řešíme závažný problém, který je pro nás prakticky nestravitelný. Ale protože v žaludku zůstat nemůže, produkuje tento orgán nadbytek žaludeční kyseliny, ta potom stoupá do jícnu a tam negativně působí na jeho sliznici. Potíže dokážou silně obtěžovat, člověk se pak stává nevrlým a protivným – stejně jako pálivě hořká žaludeční šťáva, kterou musí proti své vůli polykat. Jan Hnízdil označuje pálení žáhy za protivnou věc, která nám ruší naše staré zvyklosti, naše kruhy a poklid, a my tak máme vztek na všechno kolem i sami na sebe. Jsme pak zkrátka psychicky zakyslí a jen těžko bez pomoci najdeme východisko.

    Tento problém symbolizuje urputné úsilí vypořádat se s něčím, co nechceme, ale musíme prostě polknout. Je také známkou vnější nebo skryté agresivity, „otrávení“ z aktuální životní situace či nepříjemných emocí.

  • Nadýmání: Život pod tlakem

    Bolest břicha
    Z psychosomatického pohledu jsou postižení nejspíš konfrontováni s životními okolnostmi, které nedokážou jen tak snadno strávit, přijmout. Vyvolávají v nich nepohodu, neklid, nervozitu. V duši cítí rozpory a nejrůznější protiklady mezi přáními a skutečností. „Tento vnitřní chaos může vyvolávat pocit tlaku, který se fyzicky projevuje jako plynatost, neboli meteorismus,“ vysvětluje Jarmila Dvořáková. Plynatost souvisí také s pocity vznikajícími tehdy, když všechno – i sebe – bereme moc vážně. Podle Tepperweina je důležité naučit se toleranci vůči všemu cizímu a novému – to pomůže zlepšit „trávení“ životních událostí a prožitků.

    Pocit „varu“ v útrobách nás vyzývá k tomu, abychom se všemožně snažili opět najít vnitřní klid a rovnováhu. Důležité je věci brát víc pragmaticky, takové, jaké jsou, a nehledat za každou nepříjemnou událostí fatální životní prohru a tragédii.

    Jak léčit tyto nejčastější potíže? Více, nejen o psychosomatice, si můžete přečíst v březnovém čísle Blesk Zdraví, které je již nyní k dostání.

    Titulka březen
    Titulka březen
    Autor: archiv Blesk zdraví

Autor: sia
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile