Mléko zahleňuje. Ale pouze v případě, když na něj máte alergii

  • Mléko může být nebezpečné v případě, kdy má člověk intoleranci laktózy nebo alergii na mléčnou bílkovinu.
    23. listopadu 2015 | 06:00

    Pít, či nepít – toť otázka! Odpůrci mléka si stojí za tím, že je to pro nás nepřirozené, protože člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce, a to v dospělém věku. Jenže člověk si také třeba tepelně zpracovává maso, což ostatní savci nedělají. Jiní zase tvrdí, že mléko zahleňuje organismus, což je zřejmě nejrozšířenější mýtus o této potravině. Kde se ale vlastně vzal? 

  • Zahleňuje, nebo ne?

    Rozdíl mezi čerstvým a trvanlivým mlékem z hlediska zdraví je minimální.
    Jak je to tedy s mlékem: zahleňuje, nebo ne? Podle vědců a lékařů, kteří se podíleli na výzkumech, nikoliv. "Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ říká Karolína Hlavatá, odbornice na výživu.
  • Proč by mělo mléko zahleňovat?

    Je pití mléka skutečně zdravé?
    Někteří jedinci mohou mít skutečně subjektivní pocit, že po vypití sklenice mléka se cítí v dutině ústní a vzadu v krku "zahlenění". Pokud věří všem mýtům s tím spojeným, je tu už jen krok k tomu, aby pocítili těžký hlen usazený na plicích a měli dojem, že nemohou pořádně dýchat.

    Ve skutečnosti ale to, co lidé cítí, je jemný povlak, ochranný filtr, který někdo ale může vnímat právě jako hlen. "Povlak je tvořen mléčným tukem. V minulosti se dokonce této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen,“ vysvětluje odbornice na výživu Karolína Hlavatá.

  • Odkud vlastně mýtus přišel?

    Mléko může být nebezpečné v případě, kdy má člověk intoleranci laktózy nebo alergii na mléčnou bílkovinu.
    Dnes už asi těžko najdeme viníka, který spustil lavinu všech mýtů o mléce a jeho schopnosti zahleňovat. Ovšem lze se dobrat alespoň směru, kterým k nám doputovaly. Ačkoliv je východní medicína v mnoha ohledech pro naši kulturu obohacující, tak za šíření mýtů může právě ona. V zemích tradiční čínské medicíny a východní filozofie celkově najdete mnohem vyšší procento lidí s intolerancí laktózy. 

    "Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli od pradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózo-tolerantní," říká Hlavatá. Dodává, že to je důvod, proč bychom se měli živit tím, co je blízké našemu podnebí, a nepřejímat až příliš alternativní směry stravování. Naše tělo je nastaveno na naše podnebí a naše stravování, ze kterého dostane to nejlepší, co potřebuje.

  • Kdy mléko nepít?

    Mléko může zahleňovat pouze v případě, kdy máte alergii na mléčnou bílkovinu.
    Mléko ale může skutečně našemu zdraví i škodit. A to v případě, kdy má člověk alergii na kasein, tedy mléčnou bílkovinu, nebo jeho tělo nemá dostatek laktázy, která by dokázala laktózu z mléka trávit. Zatímco alergie se projevuje už v dětství, intolerance laktózy může přijít s věkem, kdy u člověka klesá aktivita enzymu laktázy. 

    Alergie na mléčnou bílkovinu se projevuje zažívacími potížemi nebo chronickou rýmou a nachlazením. V takovém případě tedy skutečně dochází k zahleňování. Neznamená to ale to, že pokaždé když vaše ratolest pšíkne, má alergii na mléko. Berte v potaz také roční období a imunitu dítěte.

  • Jaké jsou alternativy mléka?

    Mandlové mléko
    Odpůrci klasického kravského mléka často sahají po jeho alternativách rostlinného původu. Pokud to neberou jako náhradu klasického mléka, pak je to v pořádku. Ale třeba takové kokosové nebo mandlové mléko nemá s mlékem nic společného, a to právě kvůli tomu, že v něm chybějí laktóza a mléčná bílkovina. Kromě toho tyto náhražky mohou být pro vaše zdraví škodlivější než živočišné produkty. 

    Dbejte tedy při výběru na to, z čeho je "náhradní mléko" vyrobeno. Na prvním místě bude vždy voda, ale na druhém místě by měla být ta surovina, ze které je mléko vyrobeno. Můžete ale narazit i na to, že na prvním místě za vodou jsou glukózo-fruktózový sirup, ztužený tuk a další přídavné látky. 

  • Proč je dobré mléko pít?

    Mléčné výrobky bychom měli jíst alespoň třikrát denně.
    Podle odborníků bychom měli zkonzumovat alespoň tři mléčné výrobky denně. Můžou to být sklenice mléka, jogurt, sýr, tvaroh. Jsou totiž důležité pro mnoho biologických procesů, které se dějí v našem těle. Je to třeba stavba tkání, hormonů nebo protilátek. Naše kosti by bez vitaminu D, který je v mléce, byly jak suché větve a štítná žláza s mlékem v jídelníčku funguje také trochu lépe. 

    Kromě toho – pokud chcete hubnout, pak vám mléčné výrobky přijdou také vhod. "Existuje řada studií, které poukazují na vztah mezi vyšším příjmem vápníku, bílkovin mléčného původu a redukcí hmotnosti," radí Hlavatá.

Diskuse ke článku
.
Video
1080p 720p 360p
DesktopMobile