Srážet, nebo nesrážet horečku? Při jaké teplotě začít a jak na to

4. února 2018 | 06:00

Horečka funguje jako znamení, že se v našem těle děje něco, co není úplně v pořádku. Konkrétně upozorňuje na to, že naše tělo bojuje s nějakým zánětem. Traduje se, že by se neměla srážet, protože funguje jako obranný mechanismus. Otázkou ale je, kdy tento boj přerušit polknutím prášku. Jak se to pozná? 

Co se v těle děje?

Když tělo napadne bakterie nebo virus způsobující zánět, nastartuje se množství poměrně složitých pochodů. Do krve se vyplaví zánětlivé látky, kterým se říká pyrogeny. Ty doputují do mozku, do centra, jež má na starosti řízení tělesné teploty, a dají mu signál, že je třeba teplotu zvýšit.

Při vyšší teplotě totiž probíhají všechny imunitní procesy mnohem efektivněji. Zároveň se zrychluje metabolismus, včetně detoxikační činnosti jater. Zvyšující se tělesná teplota, únava a leckdy i zimnice, nejčastější příznaky horečky, jsou tedy základní nástroje obranyschopnosti našeho organismu. Někdy se to ale zvrtne.

Jaká horečka je ještě normální?

Tahle čísla znáte nazpaměť: normální tělesná teplota zdravého člověka dosahuje maximálně hodnoty 37 °C. Do 38 °C se jedná o zvýšenou teplotu, neboli subfebrilii, a pokud teploměr naměří víc, mluví se o horečce, přičemž ta nad 39,5 °C je už hodně vysoká. „Jestliže se naměřené hodnoty začínají blížit čtyřicítce a nedaří se je během jednoho dne snížit, dál bych již na domácí léčbu nespoléhala,“ říká MUDr. Irena Sobotková, praktická lékařka z Lékařského domu v Praze 7. „Vyhledat odbornou pomoc by lidé měli i tehdy, pokud horečky nad 38 °C trvají déle než tři dny.“

Kdy už musíte k lékaři?

K lékaři je třeba spěchat, když horečka přesáhne 40 °C, a navíc se přidávají i další příznaky. Tehdy nebývá od věci volat sanitku, protože hrozí nebezpečí rychle se rozvíjející infekce, která může přejít v celkovou sepsi, lidově řečeno otravu krve. Na toto nebezpečí lékaři upozorňují například u meningokokové meningitidy, zánětu srdeční chlopně, ledvin nebo u zánětu kostí. Stupnice rtuťových teploměrů končívala u čísla 42. V těchto případech totiž již lidský organismus kolabuje a umírá.

Kdy nasadit prášky?

I když jsou mnohé domácí lékárničky plné antipyretik – léků na potlačení teploty – odborníci radí s nimi šetřit, zvláště když má člověk možnost ulehnout a dát tělu prostor, aby se se zánětem vypořádalo samo. „Zvýšenou teplotu do 38 °C opravdu není třeba hned snižovat, ale úplně bych to nezakazovala. Pokud již mluvíme o horečce, tam je použití léku dnes docela obvyklé, protože ji provází pro pacienta mnoho nepříjemných příznaků, od kterých si touží ulevit,“ říká doktorka Sobotková. Neztotožňuje se s názory, že by potlačování horečky léky mělo znamenat nepříznivý zásah do imunity pacienta.

Můžeme se předávkovat?

Důležité je ale brát léky na teplotu, tedy ty s účinnou látkou paracetamol, ibuprofen či s kyselinou acetylsalicylovou, jen po nezbytně nutnou dobu. Antipyretika rozhodně nemají sloužit k tomu, aby člověk i s onemocněním mohl dále „fungovat“ v práci. Jak s horečkou, tak i se zvýšenou teplotou je nutné zachovat klidový režim. Infekci je důležité vyležet a vytrvat do doby, než se teplota i bez použití léků sníží na normální hodnotu. Jinak hrozí, že se nemoc dostatečně nedoléčí a vrátí se nebo přejde do chronicity, případně se rozvinou různé komplikace – dokonce může vzniknout chronický únavový syndrom.

Jaké léky použít?

Nejdoporučovanější látkou na snižování teploty je paracetamol. Obsažen je například v lécích Paralen, Panadol, Paramax, Coldrex a v dalších lécích. „Přestože je paracetamol považován za velmi bezpečný lék, při jeho podávání musí být dodržována jasně daná pravidla,“ říká Mgr. Ondřej Šimandl z ústavní lékárny IKEM. Předávkování paracetamolem je jednou z nejčastěji řešených otrav na celém světě. V USA je nejčastějším volně prodejným lékem vyvolávajícím otravu a ani Česká republika není výjimkou.

Autor: Zdena Lacková
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile