Tři nejčastější mýty o pitném režimu: Znáte je?

27. října 2015 | 00:00

Rovnice „čím více tekutin, tím lépe“ je mýtus, kterého bychom se rozhodně neměli držet. Ačkoliv je dostatečný příjem tekutin pro člověka důležitý, nic se nesmí přehánět. Nadbytečné pití vody může zbytečně zatížit ledviny.  

Chcete si otestovat zdraví vašich ledvin? Stačí si riziko spočítat na Ledvinové kalkulačce.

Neexistuje žádná univerzální rada, podle které bychom mohli řídit svůj příjem tekutin. Všechna doporučení, kolik vody denně vypít, slouží spíše pro orientaci a není třeba je dodržovat za každou cenu. Zdravý člověk však nemusí hlídat každou vypitou sklenici vody.

Stáhněte si zdarma 10 pravidel životosprávy pro zdravé ledviny.
 
1.    mýtus: Denně musím vypít minimálně tři litry tekutin
 
Přesný objem tekutin, který je třeba denně vypít, patří mezi nejčastější mýty o našem pitném režimu. Nadbytečné množství vody může totiž zatěžovat ledviny a organismus poškodit. Správný pitný režim je individuální a závisí na hmotnosti člověka, věku, pohlaví, fyzické aktivitě a zdravotním stavu, ale především na stavu ledvin a výši krevního tlaku. Kromě intenzity fyzické práce je důležitá i teplota a vlhkost prostředí, oblečení, aktuální zavodnění organismu, ale i náš jídelníček.


 
2.   mýtus: Pít by se měla jen neperlivá voda
 
Podobně jako u jídla, i u pitného režimu byste měli dopřát tělu pestrost. Voda by měla být pořád základ, kombinovat ji ale můžeme i s neslazenými ovocnými čaji, minerálkami, ovocnými a zeleninovými šťávami, nebo nealkoholickým pivem. Tekutiny také částečně nahrazují ovoce, zelenina nebo třeba polévky. Pokud však máte zdravé ledviny, nemusíte si se složením tekutin tolik lámat hlavu.
 
3.   mýtus:  Když přes den zapomenu pít, musím se pořádně napít večer
 
Tento mýtus je nejen špatný, může být ale i nebezpečný. Filtrační kapacita ledvin je omezená a tím, že člověk vypije více vody najednou, se jejich činnost nezvýší. V lepším případě vámi tekutiny jen „protečou“, v tom horším ledviny výrazně zatěžuje. Přijímejte tedy tekutiny v rozumném množství v průběhu dne.

Podívejte se na reportáž s MUDr. Vladimírem Vojancem, primářem dialyzačního střediska B. Braun Avitum na pražské Bulovce na téma prevence onemocnění ledvin.

Co se děje s tělem při dehydrataci?

Tělo je přibližně ze 60 % tvořeno vodou, která se nachází jak uvnitř, tak vně buněk, a protože se z organismu ztrácí, je třeba ji stále doplňovat. Nelze se však spoléhat jen na pocit žízně, ten by měl být posledním varováním. Dohlížet na pitný režim je důležité u dětí a seniorů, kteří žízeň často nevnímají.  Prvními známkami dehydratace je pocit suchosti v ústech, okoralé rty, bolest hlavy, únava, ospalost, pokles výkonnosti a špatná koncentrace. V horkém létě se tělo ochlazuje pocením a pokud nemůže vylučovat pot, hrozí přehřátí organismu a oběhové selhání. Akutní dehydratace také může způsobit poruchu prokrvení mozku a srdce a ztrátu vědomí, srdeční příhody a další zdravotní komplikace. Při dlouhodobém nedostatku tekutin se přidávají bolesti kloubů, zácpa, poruchy funkce ledvin a dalších orgánů. Nedostatek tekutin může podpořit vznik ledvinových kamenů a vysokou krevní hladinu kyseliny močové.

Nebojte se o svých zdravotních potížích mluvit se svým lékařem nebo se zeptejte v on-line poradně na webu Lepsipece.cz.

Autor: PR prezentace
DesktopMobile