Vzkaz alkoholikům: „Když spadnete na dno, nezbývá než se odrazit směrem vzhůru.“

28. října 2014 | 06:00

Jako reportér procestoval více než třicet zemí světa. Stál u zrodu časopisů Koktejl, Oceán, a spousty dalších. V tropickém pralese na ostrově Siberut strávil několik měsíců a skvěle poznal tamní svět. Díky domorodcům, kteří mu začali říkat Prsatý muž, napsal později úspěšný román Prsatý muž a zloděj příběhů, který čeští čtenáři nominovali mezi svých 100 nejoblíbenějších knih světa. Zkrátka byl zcestovalý, úspěšný, ale…

…Seznámil se s dost nebezpečným přítelem. Alkoholem. A to tak, že skončil v Protialkoholické léčebně Kosmonosy, kde se pokoušel zbavit se „černého draka“ v sobě. Nelehkou válku se mu nakonec podařilo vyhrát a „prsatý“ Josef vydává knížku Úsměvy smutných mužů, kde výstižně popisuje pocity a zkušenost z léčebny… Místy úsměvné, místy drsné zápisky vás nenechají v klidu, to garantuji…

Jste momentálně smutný?

Byl jsem smutný, když jsem se ocitl v léčebně a rekapituloval si, kam jsem to se svým pitím dotáhl. Umocnil to i můj táta, který když mne tam přijel navštívit, tak jen plakal. Proto jsem opravdu moc šťastný, že teď mám opět život ve svých rukách a pro tu flašku si dojít nemusím. Prostě nemusím. Je to najednou hrozně osvobozující, nebýt otrok pití.

Publicista a cestovatel Josef Formánek.
Autor: Miroslav Nebeský

Co vám pobyt v protialkoholní léčebně dal a co vzal?

Vzal mně tři a půl měsíce života, které jsem strávil nesvobodný za mřížemi léčebny, bez možnosti se volně pohybovat nebo třeba i telefonovat, ale vrátil mi budoucnost. Vím, že kdybych pil dál, mohl bych se propít do tragických konců. Zrovna nedávno jsem se dozvěděl, že jeden spolupacient, co se mnou byl na pokoji, vydržel abstinovat po odchodu z léčebny pouhý měsíc a potom opět spadl do pití a z toho do takových depresí, že si nakonec vzal život. Hodně alkoholiků to ukončí vlastní rukou a zbylí umřou na nefungující játra, ledviny, propálený jícen či hroznou smrtí v hnusných halucinacích při deliriu tremens…

O čem je vaše nová kniha?

Úsměvy smutných mužů

Je plná veselých ale i smutných historek z protialkoholní léčebny a života alkoholiků. Jedna z postav je spisovatel Josef F., který se ohlíží za svým životem a snaží si říct pravdu, sám sobě do očí. Je to moje asi nejupřímnější kniha. A asi i nejhumorističtější, i když je tak drsná. Myslím, že by čtenáře mohla vcucnout na jeden zátah, stejně jako mne úplně pohltili příběhy mých spolupacientů.

Co byste vzkázal lidem, kteří se s démonem jménem alkohol potýkají?

Nebojte se odevzdat do péče doktorů a psychologů v léčebně. Nejen že vám pomůžou přerušit šňůru vašeho pití a osvobodí vás od něj, ale naučí vás, při spoustě komunitních sezeních, se ohlédnout za svým životem a říci si o něm pravdu. O tom to je - naučit se upřímně podívat sám na sebe a naučit se brát takový, jaký opravdu jste. Dá vám to šanci zmáčknout tlačítko restart ve vašem životě a zkusit to znovu a lépe, svobodněji.

Autor: Dita Černá
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile