Může za to porucha spánku!

6. října 2008 | 12:27

Za problémy vašeho détěte může být porucha spánku! Podle odhadů jí trpí až třicet procent dětí. Mnohdy může souviset i s vážným zdravotním problémem.

Odborníci odhalují stále nové souvislosti, které jsou mezi spánkem a chováním dětí. "Poruchy spánku se u dětí přes den často projevují hyperaktivitou, vše vypadá, jako když se mozek brání ospalosti tím, že energii vloží do úsilí nepodlehnout spánku. To doprovází nepozornost a následně i zhoršený prospěch," vysvětluje neuroložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Iva Příhodová.
Mezi poruchy spánku patří například noční děsy, které umí život rodičů pěkně znepříjemnit."Dítě křičí, často má doširoka otevřené oči, a přitom není schopné komunikovat. Rodiče se často obávají psychiatrické poruchy. Přitom děsy na zdraví dítěte nemají žádný vliv," vysvětluje lékařka.
S poruchami spánku ale souvisí i další nebezpečné stavy. "Třeba náměsíčnost, která může být nebezpečná. Hlavně kvůli možnosti úrazu, který si člověk může ve spánku přivodit. Nebezpečná pak může být také spánková apnoe, při které člověk přestává dýchat," dodává lékařka.

3
FOTOGRAFIE

Nejčastější poruchy spánku u dětí

Spánková apnoe – neboli dechové pauzy během spánku. Většinou se vyskytuje u chrápajících dětí.
Jsou dva základní typy: U jedné je "dechová pauza" způsobená zúžením horních cest dýchacích, například velkými mandlemi. Ve spánku dojde k povolení svalů měkkého patra a jedinec se nemůže nadechnout. Druhý typ je způsoben poruchami v mozku, kdy dochází k chybným signálům řídící dýchání, a jedinec tak na chvilku "zapomene" dýchat.

Noční děsy – jde o stav "příbuzný" náměsíčnosti. Děsy se vyskytují ve fázi, během níž se téměř nezdají sny a doprovází je nedokonalé probuzení z hlubokého spánku. Děti ze spaní křičí, "perou se s celým světem", často mají doširoka otevřené oči a nejsou schopny komunikace. Noční děsy jednou v životě postihnou asi 30 procent dětí, opakovaně zhruba 10 až 15 procent..

Náměsíčnost – při této poruše se jedinec chová, jako by byl bdělý, přitom ale spí. Automaticky se tak pohybuje po bytě, otevírá dveře, okna, obsluhuje se v lednici a podobně. Stavy patrně nějak souvisejí s lunárním cyklem. Pokud člověk během spánku odejde z lůžka, není dobré ho budit. Většinou reaguje na jednoduché pokyny a domluvu a je schopen se vrátit s pomocí na postel.

Syndrom neklidných nohou – vyskytuje se spíš u dospělých, není však jasné, zda u dětí není skrytý za diagnózou růstových bolestí. Jedince během usínání a spánku ruší nepříjemné pocity, mravenčení a brnění v nohou. Ten pocit nutí k neustálému pohybu končetin. Poruchy provází nedostatek železa.

Jak se točí spánek

Jedním z dětí, které trpí poruchou spánku, je i Marek Šíma (6) z Prahy. Ten musel kvůli apnoi již podruhé do spánkové laboratoře. Bylo nutné zjistit, zda zástavami dechu stále trpí.
Vše začalo zhruba před dvěma roky. "Marek měl strašně tvrdé spaní a hodně chrápal. Jednou v noci se ale stalo, že se nemohl nadechnout. Vypadalo to hrozně. Měla jsem strach, že se udusí," popisuje maminka Jiřina Šímová (30). Marek je navíc i hyperaktivní. Nevydrží u kreslení, je nesoustředěný.
"Nejprve nám bylo doporučeno vyndat nosní mandle. To nepomohlo. Tak následovala návštěva neurologie," popisuje dál. A pak přišla první noc strávená ve spánkové laboratoři.
"Lékaři se za pomoci čidel a sond snažili zjistit, jak často zástavy dechu Marek má. Po vyhodnocení bylo jasné, že trpí střední apnoí," popisuje maminka.. Aby se zjistilo, zda se zástavy dechu stále opakují, bylo po roce nutné vyšetření opakovat. "Marek chodí spát asi v devět večer, ráno vstává před půl osmou. Myslím, že výpadky dechu už nemá, ale to se uvidí až po vyhodnocení," dodává matka.