Malých Otesánků v Česku přibývá. Co s tím?

Jestli nechcete mít doma Otesánka, je potřeba dodržovat při stravování základní pravidla. Zapamatujte si, že strava pro děti má být pestrá a má obsahovat všechny základní živiny, tedy sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy a minerální látky.

„Pro podporu trávení, vstřebávání živin a dobrý imunitní systém je důležité zařazovat do dětského jídelníčku také živiny, jako jsou vláknina, prebiotika a probiotika. Najdete je v celozrnných obilovinách, mléku, ovoci, zelenině, červeném mase a mořských rybách, které by měly být zařazovány do jídelníčku pravidelně,“ říká dětský obezitolog Zlatko Marinov.

Důležitý je i pitný režim

Naopak neplnohodnotné potraviny, tedy cukrovinky, uzeniny, smaženiny či sycené tekutiny dětské tělo nepotřebuje a mělo by je konzumovat jen občas. Důležité je taky rozdělit ratolestem stravu do 5 dávek v průběhu dne. Rodiče by neměli zapomínat ani na pitný režim. Dítě by mělo vypít minimálně 1,5 litru tekutiny denně a to především dopoledne.

„Pro děti jsou nevhodné sycené nápoje a džusy, které jsou energeticky hluché a dětskému tělu z výživového pohledu nic nepřinášejí. Ideální je pít neperlivou vodu, neslazené ovocné čaje a ředěné sirupy,“ doporučuje obezitolog Marinov.

Jaké nemoci způsobuje obezita

Obezita je civilizační onemocnění, které přináší řadu vážných zdravotních potíží. Jen v Evropské unii nyní trpí přes 20 000 obézních dětí cukrovkou, 400 000 vykazuje vyšší hladinu cukru v krvi ( tzv. předcukrovkový stav).

Přes milion obézních dětí má známky kardiovaskulárního onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku a cholesterolu. Tyto poruchy a nemoci bývaly dříve typické až pro pacienty ve věku babiček.

Jak by měla vypadat vyvážená dětská strava

Snídaně: K snídani odborníci na výživu doporučují dát dětem potraviny, díky kterým se budou moci během dopoledne soustředit na vyučování a přemýšlet. To zajistí jídlo s větším obsahem sacharidů a lehkou stravitelností. Příklad: Celozrnné snídaňové cereálie s porcí mléka nebo celozrnné pečivo s lučinou a ovocný jogurt. Pozor! Dohlédněte na to, aby dítě snídani nikdy nevynechalo. V případě vynechání snídaně dochází k rozvoji takzvaného zásobního metabolismu, který vede k nežádoucím zásobám tuku a rozvoji obezity.

Přesnídávka - Příklad: Ovoce nebo zelenina, tmavé celozrnné pečivo, mléčný jogurtový nebo tvarohový výrobek, kvalitní krůtí či vepřová baby šunka.

Oběd - Příklad: Kuřecí či hovězí vývar, plátek libového masa, brambory nebo rýže, salát.

Svačina - Příklad: Banán, jablko, jogurt, tvaroh nebo jogurtový nápoj.

Večeře - Příklad: Zeleninové a těstovinové saláty, ryby, nízkotučný sýr, ořechy, luštěniny, kvalitní maso a mořské ryby.

Tloušťka trápí 25 procent našich dětí

Bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová říká, že v Evropě žije 22 milionů dětí s nadváhou. „Číslo se každým rokem zvyšuje o dalších 400 tisíc,“ říká. A ani u nás to není o nic lepší. Více než dvacet procent českých dětí ve věku 6 až 12 let trpí nadváhou a mezi třinácti až sedmnáctiletými má nadměrnou hmotnost 13 procent.

Správná váha: Dítě 140 cm vysoké by nemělo vážit více než 40 kg. (Od výšky dítěte v cm odečtěte 100 a dostanete horní hranici dětské normální váhy.) Nadváhu stanoví pediatr podle tabulek.

Hubnutí dítěte: Podle odbornice na výživu Václavy Kunové nesmí děti držet jednostrannou dietu. „Měly by jíst potraviny bohaté na bílkoviny a chudší na tuky - tvaroh, jogurt, bílé maso,“ vysvětluje Kunová a dodává, že energetický příjem by neměl klesnout pod 5000 kJ a dítě by mělo shazovat asi 0,5 kg týdně, ne víc. „Navštívit dietologa se doporučuje tehdy, když rodiče mají pocit, že vše dělají správně a dítě nehubne,“ radí Kunová.