Když osiří záhony

10. listopadu 2008 | 11:56

S nástupem podzimu úroda i letničky opouštějí záhony. Do příchodu zimy ale přece jen zbývá pár týdnů. Ptáte se, jak se popasovat s volnými místy? Poradíme vám!

Určitě se vyplatí vysít ředkvičky, salát nebo špenát a do příchodu mrazů sklidit poslední letošní zeleninu. Co když ale nechcete další sklizeň? Jenomže nejde jen o zeleninové záhonky, také osiřelá místa po afrikánech, gazániích, lobelkách, vitálkách a celé řadě dalších letniček si zaslouží trochu péče, aby vám příštím rokem přinesly spoustu krásných květů.


Zákeřné plevele
Měli byste nechat záhony ležet ladem, aby si půda odpočinula? Pokud to uděláte, dopouštíte se jedné z největších pěstitelských chyb. Zelenou dostávají plevele, které velice rychle kolonizují půdu, mohutní a sílí. Některé druhy dokonce stačí vykvést a osít záhonky svým potomstvem, kterého se budete těžko zbavovat po řadu roků. Ukázkový příklad? Ptačinec žabinec je ozimý plevel, který zakořeňuje mělce v ornici jednak kůlovým kořenem a dále kořeny z uzlů plazících se a kořenících lodyh. Květy vyrůstají v paždí listů, semena jsou 1,5 mm dlouhá a na jedné rostlině jich uzrává až několik tisíc! Kvetoucí žabinec je přitom při mírné zimě běžnou záležitostí, osivo klíčí už při teplotě slabě nad nulou. Řada plevelů navíc skýtá útočiště pro škůdce a houbové choroby, a ty pak mohou v další pěstitelské sezóně zaútočit s nebývalou silou. Závěr? Vyhlaste plevelům nelítostný boj. S plečkou je lze podtínat v samém prvopočátku nárůstu.

Lupina bílá výrazně zlepší lehké písčité půdy, chudé na vápno, na kterých se jí dobře daří, protože je obohacuje dusíkem a organickými látkami.
Lupina bílá výrazně zlepší lehké písčité půdy, chudé na vápno, na kterých se jí dobře daří, protože je obohacuje dusíkem a organickými látkami.
Autor: Jan Kopřiva

Výhody rychle rostoucích plodin
Nespoléhejte se ovšem jenom na vlastní síly, protože prima řešení nabízí osetí půdy rychle rostoucími plodinami, které potlačí vzcházející plevele, odeberou jim vláhu a zadusí je.
Jaké jsou nejvhodnější? Často se využívá řepka a hořčice. Během několika málo dnů vytvoří celistvý koberec, a vy pak můžete přikročit k podzimnímu rytí (organická hmota půdu obohatí o humus). Ale pozor! Tyto brukvovité plodiny bývají přenašečem obávané nádorovitosti košťálovin. Pokud chcete příští rok na záhoncích pěstovat květák, zelí nebo kedlubny, řepce a hořčici se vyhněte.

DOPORUČUJEME

Pozor na množství
Množství osiva pro zelené hnojení jev důležité, nadměrný výsevek má za následek přehoustlé porosty, které snadno podehnívají, když je semínek málo, dáváte prostor plevelům. Hořčice a řepky vysévejte 100g na 1m2, svazenky 2g na 1 /m2 a lupiny 300 g na 1 m2. Jemné osivo, jaké má svazenka, lze před výsevem smíchat s jemným pískem v poměru 1:1.

Mezi zahrádkáři je oblíbená i svazenka vratičolistá s modrými květy, které šíří po okolí nádhernou medovou vůni. Na podzim už sice nepokvete, ale velice rychle naroste. U nás pěstovaná odrůda Větrovská je méně srstnatá a proti jiným svazenkám nabízí vyšší krmnou hodnotu (chovatelům hospodářských zvířat poskytne i na sklonku vegetačního období hodnotné krmivo).
Lupinu zahradní zná asi každý, méně se však ví o lupině bílé, která dorůstá až do výšky 150 cm. V zemi vytváří silný, hluboko pronikající rozvětvený kulový kořen, na kterém jsou hlízky nitrogenních bakterií. Spolehněte se, že výrazně zlepší lehké písčité půdy, chudé na vápno, na kterých se jí dobře daří, protože je obohacuje dusíkem a organickými látkami. Dlouhými kořeny navíc provzdušňují půdu. Nadzemní zelené části, rozsekané a zapravené do půdy, pak prakticky dokážou nahradit statková hnojiva.

Samo rytí je fyzicky velmi náročné, proto zvažte, zda si ho neulehčit zahradní mechanizací. Jednoosý traktůrek v kombinaci s pluhem dokáže rychle a kvalitně přeorat i rozsáhlejší parcelu.
Samo rytí je fyzicky velmi náročné, proto zvažte, zda si ho neulehčit zahradní mechanizací. Jednoosý traktůrek v kombinaci s pluhem dokáže rychle a kvalitně přeorat i rozsáhlejší parcelu.
Autor: Jan Kopřiva

Rýč, nebo traktůrek?
Před zarytím se vyplatí rostliny na zelené hnojení rozdrtit strunovou nebo rotační sekačkou. Pozor ale při pěstování lupiny – vytváří silné lodyhy, které se dají dokonale rozmělnit jedině výkonným mulčovačem. Bez drcení můžete zarývat pouze malé množství organické hmoty. Samo rytí je fyzicky velmi náročné, proto zvažte, zda si ho neulehčit zahradní mechanizací. Jednoosý traktůrek v kombinaci s pluhem dokáže rychle a kvalitně přeorat i rozsáhlejší parcelu. Už jste to zkoušeli a nejste spokojení? Při orbě současně zapravujete do půdy i organické hnojivo, ať už chlévskou mrvu nebo zelené hnojení. Tato organická hmota se ale nesmí klopit na dno brázdy, nýbrž na její bok, aby se hnojivo rovnoměrně rozvrstvilo v celé hloubce orby. Problém tedy může být v seřízení pluhu. Snažte se, aby radlice při orbě stále svírala se zemí pravý úhel (i když se stroj naklání ke straně, protože jedno kolo jede v poslední vyorané brázdě). Stranové nastavení se vyplatí sledovat a podle potřeby ho během orby seřizovat.

ODBORNÍK RADÍ

Artur Jeřábek, který se specializuje na ekologické zahradničení, upozorňuje na výhody zeleného hnojení. "Při osetí uvolněných záhonů zeleným hnojením nehrozí zavlečení nežádoucích semen plevelných rostlin, která bývají velice často v hnoji. Pozor ale na kvetení a zrání semen u vysetého porostu. Při vydrolení do půdy může další rok vyklíčit v pěstované kultuře a působit jako plevel, proto se vyplatí zapravení do půdy před plným květem."

Autor: Jan Kopřiva
Související články
DesktopMobile