Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

10 otázek o lidském těle, které věda neumí zodpovědět

  • Lidská ústa nevypadají jako nějaké tajemné místo. Ve skutečnosti jsou ale zahalena nevysvětlitelným tajemstvím.
    15. dubna 2014 | 15:50

    Dokážeme léčit desítky nemocí, na které se ještě nedávno umíralo. O lidském těle jsme se toho za posledních pár let dozvěděli skutečně mnoho. Přesto o našem těle ještě zdaleka nevíme vše. Stále existuje spousta záhad k vyřešení...

  • Proč máme různé krevní skupiny?

    Plazma získaná z vaší krve je bohatá na růstové faktory a proteiny. Tyto látky jsou schopné pleť doslova nabudit a nastartovat výrazné regenerační procesy.
    Autor: profimedia.cz
    Pravděpodobně víte, že existují čtyři různé krevní skupiny (0, A, B a AB) a možná dokonce znáte tu vaši. Objev těchto krevních skupin spadá do počátku našeho století a je spojen se jménem českého lékaře a profesora Karlovy univerzity Jana Janského. Ten zjistil, že krevní séra některých lidí shlukují červené krvinky jiných lidí v určitém zákonitém pořádku. Svůj objev zveřejnil v roce 1907.

    Za těch více než sto let lékaři a vědci odhalili, jak se krevní skupiny chovají. Dokáží už dokonce jednotlivé skupiny pomocí enzymů měnit. Doteď ale neznají jejich skutečný účel. Někteří se domnívají, že se krevní skupiny vyvinuly jako způsob, jak bojovat proti infekčním nemocem.

    Víte, že:

    1. Krev skupiny 0 může zachránit život nositelům všech ostatních.
    2. Krevní skupina A
    , kterou má asi 44 % obyvatel, nesmí při transfúzi dostat krev skupiny B.
    3. Stejně tak krevní skupina B
    , kterou má 12 % lidí, nesmí dostat krev skupiny A.
    4. Nejvzácnější krevní skupinu AB
    má jen 5 % lidí, ti mohou dostat krev od všech.

  • Proč máme otisky prstů?

    Otisky
    Autor: Zone Reality
    To, že jsou otisky prstů jedinečné, asi všichni víme. Díky nim jsou kriminalisté schopni identifikovat hledanou osobu. Jenže věda si vlastně není jistá, proč nám je příroda nadělila.
    Někteří vědci dokonce navrhli
    komplikované počítačové modely, aby určili, jak otisky prstů vůbec vznikají. Ty jim také pomohly pochopit, jak vlastně otisky rostou, ale proč se na rukou vyvinuly, to nikdo neví.

    Teď jsou však možná konečně tomuto objevu na dosah. A to díky velmi podivné genetické poruše zvané adermatoglyphia, která postihuje jen několik rodin na celém světě a jejíž nositelé nemají žádné otisky prstů. Ti jsou až na to, že se potí o něco méně než normální lidé, zdravější než všichni ostatní. Výzkumníci doufají, že díky studiu těchto rodin a jejich genů, by nakonec mohli být schopni vyřešit evoluční záhadu otisků prstů.

  • Vylučují lidé feromony?

    Za vzájemnou přitažlivost mohou feromony
    Autor: shuterstock.com
    Využívání feromonů, a to zejména k reprodukčním účelům, bylo v
    živočišné říši pozorováno už dlouho. To nakonec vedlo vědecké výzkumníky k domněnce, že feromony možná hrají roli i v lidských interakcích. Výsledky vzkumů ale byly často více matoucí, než cokoli jiného.

    Vědci byli dlouhou dobu přesvědčeni, že člověk vůbec nemá vomeronasální orgán, který zvířatům slouží k detekci feromonů. Teď však zjistili, že máme, i když velmi malý. Jenže jim není vůbec jasné, zda a jak vlastně funguje. Věda prokázala, že lidé mají své vlastní jedinečné pachy, které jsou pravděpodobně geneticky ovlivněny, stejně jako otisky prstů. Velmi malé děti například dokáží identifikovat svou matku čichem. A pravidelným působením vzájemných vůni se v ženských kolektivech synchronizují menstruační cykly.

  • Proč máme tři ušní kůstky?

    Umíte si představit, že byste takhle telefonovali ve škole?
    Autor: collabcubed.com
    Sluch je něco, co bereme jako samozřejmost. Dokud ho nevystavujte nadměrnému hluku, mají naše uši tendenci pracovat velmi dobře a obvykle nevyžadují velkou údržbu. Nikdo ale neví, proč savci mají tři ušní kůstky, Zatímco plazi a ptáci jen dvě.

    Podle jedné teorie je tím důvodem podivná nemoc zvaná půlkruhová kanálová dehiscence. Toto onemocnění může vést k poklesu tkáně ve zvukovodu, při němž pak lidé slyší rušivé zvuky, které běžně nevnímají, jako třeba jejich vlastní srdce. Třetí ušní kost by tak možná měla být určena k minimalizaci těchto vlivů.

  • Jaké bakterie číhají na našem jazyku?

    Lidská ústa nevypadají jako nějaké tajemné místo. Ve skutečnosti jsou ale zahalena nevysvětlitelným tajemstvím.
    Autor: Shutterstock.com
    Lidská ústa nevypadají jako nějaké tajemné místo.
    Všichni víme, na co jsou zuby, pochopili jsme, jak fungují dásně, a milujeme své chuťové pohárky. Zdálo by se tedy, že jazyk nemá moc co skrývat. Ve skutečnosti je ale zahalen tajemstvím. Lékaři na celém světě by rádi prozkoumali všechny bakterie, které na něm žijí, aby jim mohli co nejlépe porozumět a zachránit více životů. Problém ale je, že většina z bakterií nalezených na lidském jazyku nejde laboratorně pěstovat v Petriho misce. A to je trápí.

    Neznalost těchto bakterií se ukázala být velkou překážkou pro léčení nemocí dásní, jako je například paradentóza. Lékaři neznají žádný snadný způsob, jak  účinně léčit tuto nemoc, protože jde o mnoho různých bakterií, a oni toho o většině z nich zatím moc nevědí. Mikroorganismy v našich ústech zkrátka zatím stále zůstávají záhadou.

  • Zůstává mozek aktivní i po oddělení hlavy od těla?

    Hlava
    Autor: Shutterstock.com
    Ve spoustě populárních pověstí nejeden člověk, který přišel o hlavu, zůstal ještě po dobu několika strašlivých minut při vědomí. Setnutá hlava mrkala, nebo dokonce mluvila. Někomu to může znít jako vymyšlený příběh, který je dobrý jen pro strašení malých dětí, ale pravdou je, že si opravdu nejsme jisti, jak dlouho může mozek v takové situaci zůstat aktivní.

    Navíc je skutečně těžké tenhle jev podrobněji zkoumat, protože vědci nemají k dispozici příliš čerstvě setnutých lidí. Jedinou skutečnou příležitostí, jak získat potřebná data, byla revoluční éra ve Francii, kdy byla gilotina primární metodou popravy. I když byly prováděny i nějaké experimenty, existuje pouze jeden zdokumentovaný pokus, kdy hlava komunikovala bezprostředně po svém oddělení. Provedl ho Dr. Gabriel Beaurieux. Ten zaznamenal, že po několikerém zavolání jména na čerstvě oddělenou mužskou hlavu, objekt otevřel oči a zdálo se, že se na lékaře krátce podíval, než oči zavřel navždy. Lékař dospěl k závěru, že některé nižší funkce zůstávají aktivní po dobu téměř 30 vteřin po stětí, ale nebyl schopen zjistit, zda i nadále funguje lidské vědomí.

  • Může žena přehlédnout své těhotenství?

    Miminko mi přivodilo pěkně horké chvilky a nejen mě
    Autor: shutterstock
    Každému se zdá podivné, když nějaká žena tvrdí, že porodila, aniž by celých devět měsíců měla byť jediné podezření, že může být v jiném stavu.
    Jde o docela vzácný jev, proto je obtížné ho studovat.

    Jedním z důvodů, proč si žena nemusí být vědoma toho, že je těhotná, je to, že má velmi velkou nadváhu, což znamená, že si rostoucího těhotenského břicha nemusí vůbec všimnout. Mohlo by se zdát, že chybějící menstruace jim musí naznačit, že je něco v nepořádku, ale mnoho žen, zejména těch, které jsou obézní, nemají menstruaci vůbec pravidelně. Hodně žen navíc zažíváv průběhu těhotenství lehké, pravidelné krvácení, které by mohly být zaměněno za to menstruační.

  • Co vlastně v těle dělají přátelské bakterie?

    Jogurt
    Autor: David Háva
    Pokud jste někdy viděli reklamu na jogurt, pravděpodobně jste už slyšeli slovo "probiotika".
    Výrobci horlivě deklarují, že jejich výrobky obsahují živé probiotické kultury, aby zlepšily vaše celkové zdraví. I když to zní, jako že našli něco nového, pravdou je, že probiotika jsou typy dobrých bakterií, které
    žijí v našem střevě odjakživa.

    Důvodem, proč vám žádná z těch reklam neprozradí jediný jejich konkrétní zdravotní přínos je, že nikdo neví, co vlastně tyhle bakterie umí. Ve skutečnosti se mnoho probiotik v současné době přidává do potravinářských produktů proto, aby prodloužily jejich trvanlivost, a ne nutně proto, že jsou nejlepší pro naše tělo. Určitě nenadělají žádnou škodu, ale vědci teprve začínají pracovat na rozuzlení, jaké konkrétní přínosy pro zdraví jednotlivé dobré bakterie vlastně mají.

  • Co se stane, když člověka zasáhne blesk?

    Středeční bouřka byla na počet blesků jedna z nejsilnějších, co meteorologové pamatují
    Autor: Foto od čtenáře
    Pokud jste někdy byli venku během bouřky, a to zejména v blízkosti čekoholiv vysokého nebo kovového, pravděpodobně jste přemýšleli o riziku, že do vás uhodí blesk. Je to docela děsivé vyhlídka, že můžete skončit s trvalým poškozením mozku, hrozně spálení, nebo dokonce mrtví. Nicméně, navzdory tomu, co zní jako strašné zranění,
    většina obětí přežije. Někteří dokonce odejdou zcela bez úhony a věda nemá doteď tušení, jak je to možné.

    Ve snaze to lépe pochopit, zamířili vědci do Jižní Afriky, kde jsou blesky nejčastější a nejnebezpečnější. Tam zjistili, že blesk má svůj vlastní způsob, jak cestuje naším tělem. Věří, že to má co do činění s neuvěřitelným množstvím energie, která naším tělem prochází v krátkém čase.

  • Jak vlastně fungují mitochondrie?

    Mitochondrie jsou nezbytnou součástí našeho těla. Jediným účelem těhle mikroskopických organel je, aby všechno, co konzumujeme, přeměnily na energii, kterou může naše tělo využít. Dlouho jsme o nich nevěděli téměř nic, ale věda zaznamenává obrovské skoky v pochopení těchto důležitých organismů.

    Zrovna nedávno vědci konečně zjistili, jak mitochondrie energii přenášejí. Dozvěděli se také, že mají moc rády vápník, což může někdy způsobit vážné problémy. Pokud mitochondrie potřebují příliš mnoho vápníku, mohou zabíjet některé buňky, a to může být spojeno s nemocemi, jako je diabetes 2. typu. Vědci se domnívají, že tyto nemoci ovlivňují signalizační proces, při kterém mitochondrie říkají tělu, kolik vápníku má přijmout nebo naopak vydat.

Klíčová slova:  lidské tělo
Diskuse ke článku
.
Video se připravuje ...