Fotografie, ze kterých mrazí! Takto beznadějně žijí mentálně postižení v Indonésii

Život duševně nemocných v Indonésii připomíná život ve vězení. Otřesné podmínky odrážejí společenské opovržení, jemuž nemocní čelí. • Foto: CI
10. října 2017 | 06:05

Přestože budova, ve které v Indonésii žijí tito mentálně postižení lidé, by měla být nemocnicí a měla by sloužit k jejich léčbě, pravdou je, že připomíná spíše vězení. Nedočkají se tu totiž nejen odborné péče, ale ani slušného zacházení. Naopak musí čelit ponižování, despektu a žijí ve špíně a v totálním zoufalství. Jak je to možné?

Nejhorší na tom všem je, že opovržení, se kterým se každodenně setkávají, často pochází přímo z rodin nemocných. Snímky, které publikoval španělský web Cultura Inquieta, ukazují, jak se žije lidem s mentálním postižením v jednom z tamních „středisek“.

Série newyorské fotografky Andrey Reesové se jmenuje Disorder, neboli Porucha. Série ještě není dokončená, umělkyně, která chce svými fotografiemi apelovat na alarmující situaci indonéských duševně nemocných, hodlá v projektu dále pokračovat a nafotit mnohem více podobných „nemocnic“. Ty, alespoň soudě podle fotografií, naprosto nenaplňují jakoukoliv představu o zařízení pro lidi, kteří trpí duševními nemocemi.

Zatímco západní svět se pomalu, ale jistě snaží srovnat s tím, že duševní choroby jsou také choroby, jimž je nutné věnovat stejnou pozornost jako fyzickým onemocněním, v Indonésii se na lepší časy neblýská. Základní problém tkví podle fotografky Andrey Reesové v tom, že jsou nemocní vystaveni opovržení a také značnému nepochopení okolí. Despekt a stud za duševně nemocného bohužel vycházejí často dokonce z primárních rodin. Ty jsou schopné svého člena jednoduše nechat napospas osudu na ulici.

Na jednom ze snímků Reesové je tak například nahá postava ležící na kraji silnice. Není to nic neobvyklého – takto se rodiny se svými nemocnými příbuznými vypořádávají. Odpovědnost tak přebírají státní nemocnice, které jsou mizerně financované a v nichž chybí nejen kvalifikovaný personál, ale především lidský přístup. Duševní nemoc není na mnoha místech země vnímána jako nemoc, ale jako jakési vyšinutí, o kterém se nemluví.

Více zajímavých fotogalerií naleznete ZDE na webu Reflex.cz >>>

Autor: Tereza Stonišová, Reflex.cz
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile