Kde žili slavní herci ze seriálu Bohéma? Jak vypadá vila Baarové či Buriana dnes?

  • description
    description
    description
    description
    7. února 2017 | 12:00

    Jste fanoušky televizního seriálu Bohéma, ve kterém se rozehrávají životní osudy českých filmových hvězd, jako byli Vlasta Burian, Oldřich Nový a další? Pak vás určitě bude zajímat, kde měli tihle herci svůj domov. V naší galerii najdete nejen jejich vily, ale také domy dalších významných uměleckých osobností první republiky. 

  • Vila Lídy Baarové a její rodiny na Hanspaulce (Neherovská 8)

    Foto: Petr Ryska
    Autor: Prahaneznámá

    První republika vytvořila novou generaci krásných, mladých a talentovaných hereček. Mezi nimi zářila Lída Baarová. Dokonce natolik, že získala herecké příležitosti u německých filmařů. Její kariéra byla na vzestupu, natáčela v Čechách i v zahraničí. Do toho se se svými rodiči Babkovými rozhodla pro stavbu luxusní dvougenerační vily na pražské Hanspaulce s nádherným výhledem na Pražský hrad. Jeden z bytů obývala Lída Baarová. Druhý – větší – její otec, magistrátní úředník Karel Babka, s manželkou Ludmilou a Lídinou sestrou Zorkou, také herečkou.

    O stavební projekt původně požádali architekta Šlapetu. V roce 1937 je dokonce vydáno na projekt i stavební povolení, ale zasáhne již zmíněná náhoda. Paní Babková (podle některých verzí to byla samotná Lída Baarová) navštíví režiséra Martina Friče v jeho nově postavené rezidenci a přemluví svého manžela, aby jejich novou vilu navrhl Ladislav Žák. V návrhu sice vychází z podoby Fričovy vily, zejména v členění zahradního průčelí, ale v interiérech má již volnou ruku.

    Žák představuje bravurní řešení prostoru. Byty jsou do kubusu vily vestavěny vertikálně, což znamená, že každý byt má k dispozici spodní i vrchní obytné patro, navíc z bytu Baarové se vstupuje na střešní terasu, takzvanou „sluneční lázeň“. Vila je dostavěna koncem třicátých let, bohužel ale vlivem dalších okolností rodině štěstí nepřinesla. Vila v Neherovské ulici na pražské Hanspaulce dnes stále stojí jako připomínka smutného osudu jejích majitelů.

     

  • Vila Vlasty Buriana na Hanspaulce (Kadeřávkovská 13)

    Vlasta Burian si nechal tuto vilu postavit koncem dvacátých let minulého století. V domě žil se svou životní láskou Ninou. Foto: Petr Ryska
    Autor: Praha neznámá

    Na Hanspaulce, v krásné prvorepublikové čtvrti, bydlel i král komiků Vlasta Burian. Vilu si zde nechal postavit již koncem dvacátých let. V té době byla jeho sláva na vrcholu. Byl miláčkem národa a váženou osobností. Jen málokdo v té době však věděl o jeho soukromí, zejména o jeho depresích. Před diváky byl komikem a skvělým hercem plným energie, v osobním životě s ním někdy nebylo lehké vyjít a trpěl i maniodepresivními stavy. Ve vile měl Burian malou soukromou tělocvičnu, aby mohl duševní neduhy zahánět cvičením. Cvičil pravidelně každý den. K tomuto účelu si ještě nechal přímo na pozemku své vily postavit tenisový kurt, což byla tenkrát nevídaná záležitost.

    Zvlášť ošklivé období v jeho životě přichází po druhé světové válce. Tak jako další jeho kolegové byl nařčen z kolaborace, protože se stýkal s vysoce postavenými Němci. Ti za ním jezdívali až do vily. Jistě, byl králem komiků, Němci si přáli Buriana obsazovat do svých propagandistických filmů, na což on jim ale nikdy nekývl. Vždycky se z toho nějak vymluvil. Co mu ale po válce bylo vytýkáno, byl jeho život v luxusu i za války, jeho jízdy automobilem a nestřídmý životní styl. Pobyt slavného herce je dnes na domě připomínán plaketou z roku 1998: "Zde žil král komiků Vlasta Burian." Autorem je sochař Josef Nálepa.

     

  • Vila režiséra Martina Friče v Hodkovičkách (Na Lysinách 15)

    Foto: Petr Ryska
    Autor: Praha neznámá

    V dřívějším malebném předměstí Prahy, v Hodkovičkách, si nechal Martin Frič postavit v polovině třicátých let výstavní funkcionalistickou vilu. Autorem noblesní stavby je architekt Ladislav Žák. Nebyla náhoda, že právě tento architekt s výjimečným citem pro pojetí prostoru funkcionalistického bydlení stavěl domy hned několika známým osobnostem. Přitom sám spatřoval větší smysl v idejích kolektivního bydlení, ale nakonec ho proslavily hlavně funkcionalistické příbytky slavných osobností. Pro Friče však navrhl velmi útulnou vilku se třemi patry, ale s nepříliš rozsáhlým interiérem. Součástí byla i zahrada s bazénem.

    V době, kdy si stavěl vilu v Hodkovičkách, se již etabloval jako autor úspěšných filmových snímků jako Dobrý voják Švejk, To neznáte Hadimršku či Hej Rup! s Voskovcem a Werichem. Měl nakročeno k výborné kariéře, a tak zatoužil i po reprezentativním bydlení. Dalším důvodem ale byl také nastávající sňatek s herečkou a scenáristkou Suzanne Marwille, vlastním jménem Martou Schöllerovou. Ta do podoby jejich bydlení také zasáhla, především úpravami zeleně kolem vily, které často konzultovala se zahradním architektem. Na jejich úhlednou zahradu byla velice pyšná.

     

     

  • Vila Ladislava Sutnara (Průhledová 2), umělecká kolonie na Babě

    Vila výtvarníka Ladislava Sutnara. Byl vynikající designér a výtvarník s citem pro užité sklo. Ve vile žil s manželkou Iškou. Foto: Petr Ryska
    Autor: Praha neznámá

    Ladislav Sutnar byl vynikajícím českým grafikem, designérem a výtvarníkem s citem pro užité sklo, stejně tak pro reklamní malby. Do vily na Babě se nastěhoval spolu se svou manželkou Iškou. Drobnou funkcionalistickou vilu na pilotech si nechal Sutnar postavit od svého přítele Oldřicha Starého. Nábytek do minimalistického prostoru navrhl Ladislav Žák a byl víceméně vestavěný.

    Vila byla pojata minimalisticky, Sutnar trval jen na několika detailech – vybavení pracovny, která sloužila jako ateliér. Zde měl Sutnar pouze pracovní stůl s úložným prostorem a lampou. Dalším přáním stavebníka bylo zřízení fotokomory, ta byla nakonec zřízena ve spodní části objektu. Zde si Sutnar připravoval osobně zvětšeniny produktových fotografií, které rovněž patřily do jeho pracovního portfolia. Kromě řady skvělých propagačních snímků je autorem legendárního čajového servisu, který se koncem dvacátých let vyráběl i sériově, nebo také logotypu Automatu Koruna, který sídlil na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopech.

    Manželé ve vile žili jen několik let. V roce 1939 odjeli do New Yorku, kde se podíleli na přípravě Československého pavilonu v rámci Světové výstavy Expo. Do průběhu příprav však přišla okupace a Sutnarovi se do Československa již nevrátili. Vila na Babě dnes patří jejich potomkům.

     

     

  • Vila manželů Paličkových (Na Babě 9)

    Foto: Petr Ryska
    Autor: Praha neznámá

    Manželé Paličkovi na Babě obývali krásnou reprezentativní vilu od jediného zahraničního architekta – od Marta Stama. Pan Palička měl stavební firmu, která se přímo podílela na výstavbě této jedinečné kolonie, kromě toho ale například stavěl i vilu pro manžele Babkovy a Lídu Baarovou.

    Jeho manželka Emilia byla textilní výtvarnice. Ve své tvorbě se zaměřovala na návrhy gobelínů, koberců, závěsů, ale také krajek. Krajku povýšila z umělecké výšivky na etablovaný interiérový materiál. Mezi její hlavní úspěchy patřila účast na Světové výstavě Expo v roce 1925 v Paříži. Zde za své dílo získala dokonce zlatou medaili. Po válce vyučovala generace žáků na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde vedla právě ateliér krajky. Kromě toho byste se s jejím dílem mohli setkat i v Národním divadle, je autorkou závěsů do prezidentské lóže.

     

     

  • Vila Karla Heraina (Na Babě 3)

    Vila Karla Heraina trochu připomíná tvar parníku a je na ní několik teras. Foto: Petr Ryska
    Autor: Praha neznámá

    Služby architekta Žáka využil i známý český historik umění Karel Herain. Ten se znal osobně s prvorepublikovými umělci, včetně Cyrila Boudy či Emilie Paličkové. O Paličkové se dokonce zmiňoval v dobových sbornících a tisku. V letech 1934 až 1938 se stal ředitelem pražského Uměleckoprůmyslového muzea, kde se zaměřoval zejména na propojení diváků s uměleckým průmyslem a užitým uměním. Je také autorem sborníků a monografií několika velkých českých umělců a malířů.

    Jeho vila v osadě Baba je poměrně netypická a patří k těm vůbec nejmenším. Z ulice trochu připomíná tvar parníku. Na dvou podlažích vily se kromě ložnic a obytného prostoru rozkládá i několik teras, z čehož ta nejvyšší na střeše poskytovala krásný výhled na pražské panorama.

     

  • Vila výtvarníka Cyrila Boudy (Na Ostrohu 46)

    Foto: Petr Ryska
    Autor: Prahaneznámá
     

    Vilu postavil architekt Oldřich Starý. Cyril Bouda absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru výtvarníka Františka Kysely a studium zakončil na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Byl tak přímo předurčen k pestrému uměleckému záběru. Zabýval se uměleckými technikami, jako jsou mědiryt, dřevoryt, litografie či lept. Za svůj život vytvořil tisíce grafik, jen formátových ex libris se od Cyrila Boudy zachovalo více než dvě stě padesát.

    Kromě toho ilustroval mnoho knih, například Erbenovu Kytici, ale nejkrásnější jsou zejména jeho díla pro děti. Je autorem vitrážového okna v katedrále svatého Víta, ale jeho práce visí i v ikoně socialistické architektury – v hotelu International v pražských Dejvicích. Sem navrhl nástěnný gobelín zobrazující Prahu, který visí ve foyer dodnes. Zajímavostí je, že údajně vznikly dvě varianty, jedna se sochou Stalina na Letné a druhá bez ní. Ta byla určena pro budovu Národního shromáždění. A ještě jedna věc na závěr dokazuje, jak byly tehdejší umělecké kruhy propojeny. Cyril Bouda se stejně jako Emilie Paličková účastnil pařížské světové výstavy a stejně jako ona zde získal ocenění za svou tvorbu.

     

    Více se dozvíte v knize Petra Rysky Praha neznámá. Chcete vyrazit na výlet s knihou? Můžete zde!

    Foto: Petr Ryska

     

Autor: aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile