Jana Havrdová: Jsme patchworková rodina, někdy je nás až 17

2. června 2017 | 06:00
Těžko říci, jak to stíhá. Tahle vystudovaná právnička je mimo jiné prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness, moderuje pořad Sama doma a patří mezi zakladatele projektu Česko se hýbe. O třech vlastních a několika nevlastních dětech ani nemluvě. 

S Janou Havrdovou jsem se setkala během školního volna, přivedla s sebou dvě nejmladší děti. Anička a Pepíno prozradili, že občas se u večeře nebo oběda sejde nejen všech pět sourozenců, ale až okolo sedmnácti lidí. „S manželem máme oba děti i z prvního manželství. Ty nejstarší sice s námi nebydlí, ale i tak u nás bývá často plno. Navíc jsme si vedle sebe postavili domy všichni: brácha s rodinou a naši rodiče. Vaříme tak opravdu ve velkém,“ směje se Jana.

Předpokládám, že vaříte zdravě. Opravdu si potrpíte na každodenní zdravé stravování?

Před pár měsíci jsem žila více než půl roku v kalorických tabulkách. A tím pádem vím, že to opravdu funguje. Snažím se jíst všechno a vyváženě, pestře a v rozumném množství. Myslím, že podle toho, jak své tělo živíte, tak vám slouží. K vyváženému jídelníčku vedu celou rodinu i děti, a proto také vyvařuji.

Když už jsme u těch dětí: vždycky jste chtěla mít tři?

Zrovna nedávno mi říkala kamarádka, se kterou se znám od dětství, že si pamatuje, jak jsem kdysi dávno na nějakém dámském sezení ohlásila, že budu mít tři děti. Já si to sice nepamatuji, ale asi to tak mělo být. Rozhodně jsme se třem dětem nebránili, když to tak příroda zařídila.

Mezi vašimi dětmi je ale docela velký věkový rozdíl.

Ano, nejstarší je už skoro dospělák. A má jiného tatínka. I můj muž má z prvního manželství dvě děti. Jsme taková patchworková rodina. Dohromady máme dětí pět a tři z nich už nám domů vodí i své partnery.

Jak to funguje?

Manželovy děti už jsou dospělé, bydlí jinde a mají svůj život. Přesto k nám ale často jezdí a myslím, že všichni společně rádi trávíme čas. Není to žádný problém. A to jsme si dokonce postavili domy vedle sebe s bráchou a mými rodiči.

A to vás napadlo jak?

Byl to nápad táty a jeho sen. On byl i iniciátorem, který objevil pozemky za Prahou, kde by se daly takto postavit tři domy vedle sebe.

A neměla jste z toho trochu strach, mít pořád rodiče za zády?

Ne. My už jsme si to vyzkoušeli dříve, když kdysi byly všechny tři rodiny v domech v jedné ulici a fungovalo to. Asi hlavně kvůli tomu, že každá rodina ctí soukromí toho druhého. Vždycky se tak klepe před vstupem a respektuje se nálada toho druhého. Akorát musím přiznat, že když se objeví v nějakém z domů nemoc, tak proběhne všemi členy i domy tam a zpátky.

To si rodiče užívají vnoučat plnými doušky.

Ano, to je k nezaplacení. Zároveň jsme samozřejmě mysleli i na to, že jednou i oni budou potřebovat pomoc nás dětí. To určitě přijde, i když zatím jsou ve výborné kondici a velmi aktivní. Myslím si, že generace by si měly pomáhat.

Rodiče stáli i za vaší sportovní kariérou?

Oba jsou bývalí tanečníci. Věnovali se společenskému tanci a tancování se naší rodinou táhne jako červená nit. S bráchou jsme částečně vyrostli na tanečních soutěžích. V Praze ale tehdy nebyl žádný taneční kroužek pro děti, proto jsem já začala tančit až po tanečních a dva roky jsem se tomu intenzivně věnovala. Jenže pak mě chytl aerobik.

S tím jste začala na dnešní poměry dost pozdě.

Ano, dneska začínají děti závodit už ve čtyřech letech, což osobně nepovažuji moc za šťastné. Myslím, že děti by se měly rozvíjet všestranně, aby uměly kotrmelec i hry s balonem. Jednostranné zaměření příliš brzo není podle mě správné. Nejdříve by děti měly zvládnout všeobecnou průpravu a specializovat by se měly až později. Já s aerobikem začala až v pozdní pubertě, ale předtím jsem pořád doma a venku sportovala, běhala a různě tancovala a poskakovala. Dělala jsem i moderní gymnastiku a volejbal. Jenže nemám příliš vyvinuté reflexy na balon, takže pro mě volejbal byl spíš trápením. Naštěstí pak přišla devadesátá léta a rozmach aerobiku, do kterého jsem se zbláznila. Začala jsem na něj chodit i s mámou do místní tělocvičny a rychle jsem přešla k tomu, že jsem podle videokazet Jane Fonda zkoušela vést hodiny pro spolužačky.

Až tak vás to pohltilo?

Všichni jsme milovali Flash Dance a chtěli mít jejich dokonalá těla. V pokojíčku jsem tak skákala jako šílená. Cvičila jsem denně i několik hodin.

Pořád vás tahle celoživotní láska drží?

Už ne, byla jsem pořád zavřená v tělocvičně a dostala jsem se do fáze, kdy jsem vyhořela. Zjistila jsem, že se na lekce, které mám vést, vůbec netěším a ani ze samotného cvičení už nemám radost. Chvíli jsem se přemáhala, ale bylo to naopak ještě horší. V momentě, kdy jsem s tím sekla, všechno se samo spravilo. Pořád je pro mě ale pohyb velmi důležitý. Navíc po třetím porodu jsem musela začít více hubnout. Přitom jsem s každým dítětem startovala na jiné počáteční váze, ale k porodu jsem pokaždé šla se sedmdesáti jedna kily. S prvním dítětem jsem v porodnici nechala třináct kilo, se třetím už jen šest a zbytek mi zůstal. Po Andulce jsem se proto musela více snažit a díky počítání kalorií jsem za tři měsíce shodila přes šest kilo a všechno z toho byl tuk.

A u toho jste denně sportovala?

S manželem jsme si oba pořídili krokoměr a každý den si hlídáme, abychom nachodili svůj denní cíl. Já mám 15 tisíc kroků, a když je nenachodím přes den, vydáme se večer ještě na procházku po naší vesnici. A je jedno, jestli je zima nebo tma, bereme čelovky a vyrážíme. A to, že si hlídáme denní limity kroků, nás pak přinutí parkovat dále od obchodu, školy a dojít všechno pěšky, vyjít schody nebo třeba i při telefonování chodit sem a tam, prostě co nejméně sedět, když to není nutné.

Děti jste záměrně vedli k určitému sportu?

Všichni mají právě ten všeobecný základ, jak jsem o něm mluvila. Nejstarší dělal řadu let atletiku, teď posiluje a běhá sám. Nevadí mu přečíst si o cvičení knížku, trénuje podle vyzkoušených programů. Prostřední syn dobře plave, jezdí na kole a ve škole hraje florbal. Dcera teď začala s baletem. Nejsem ale typ matky, který by děti tlačil do soustředění nebo závodění. Chci, aby dělaly sport, který si samy vyberou – a hlavně pro zábavu, a ne pro soutěžní výsledky.

Vizitka: Jana Havrdová

  • Narodila se v roce 1974 v Praze.
  • Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
  • Působí jako prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness, prezidentka mezinárodní organizace sportovního aerobiku, fitness a hip hopu FISAF International a je spoluzakladatelkou a prezidentkou České komory fitness.
  • Je jedním ze zakladatelů projektu preventivní kampaně Česko se hýbe.
  • Jako členka týmu Těžká směs získala letech 2002 a 2003 2krát titul mistryně světa ve fitness step.
  • Od roku 2005 moderuje pořad Sama doma.
  • Je vdaná a má tři děti.

 

Autor: Michaela Kaňoková
Klíčová slova: vip
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile