Příběh čtenářky: Svádí mě tchán. Je mi odporný, ale nedokážu se bránit!

24. července 2017 | 06:00

Jednatřicetiletá Tereza by měla být šťastná. Před několika měsíci se po tříleté známosti vdala, manžel ji miluje a na rukou by ji nosil. Netuší ale, s čím Tereza musí bojovat – za partnerovými zády ji totiž svádí jeho vlastní otec, Terezin tchán.

Partner Terezu rodičům představil asi po půl roce chození na společné večeři. „Pak jsem je docela dlouho neviděla, a najednou přišel z Tomášovy strany návrh na společně strávenou dovolenou. Celá jejich rodina jachtaří a každý rok jezdívají do Chorvatska na loď. Tomáš mi tím chtěl dát najevo, že to se mnou myslí vážně, protože dosud žádnou ze svých holek k této tradici nepřizval.“

Do Chorvatska se vypravili ještě s Tomášovou sestrou a jejím manželem. Šestice se týden plavila mezi chorvatskými ostrovy. „Trochu jsem se toho bála, šest lidí pořád na jedné lodi, kde není kam uniknout do soukromí, navíc já jako ‚vetřelec‘ v jejich sehrané rodině. Ale všichni byli milí a Tomáš se snažil, abych se cítila dobře, že ze mě veškerá nervozita brzy spadla,“ vzpomíná Tereza.

Spadlé plavky a vlezlý tchán

Asi třetí den se jí stal trapas. Tomášova maminka vařila v lodní kuchyni jídlo a Tereza nosila talíře nahoru na palubu. „Když jsem servírovala oběd Tomášovu otci, zničehonic mi povolil horní díl plavek a podprsenka bez ramínek mi spadla. Byla jsem rudá jak rak, ale všichni jsme to přešli smíchem. Jenže Tomův otec se na mě od té doby začal dívat takovým způsobem, že mi to bylo nepříjemné.“

Po zbytek pobytu cítila, že ji starší muž pořád pozoruje. Nechápala, že to nikdo jiný nevidí, pak sama sebe přesvědčovala, že se jí to jen zdá. Ale když se po příjezdu do Česka loučili, přitočil se k ní a pošeptal jí do ucha: „Stejně vím, že jsi to udělala schválně. A neboj se, já na tohle slyším, Terezko.“

Pak se rozhlédl, jestli se nikdo nedívá, a stiskl jí na okamžik ňadro. „Instinktivní reakcí bylo vrazit mu facku a zaječet, co si to dovoluje, ale v poslední setině vteřiny jsem se neodvážila a místo toho jen zrudla a dělala jakoby nic. Zpětně nevím, jestli to byla chyba, nebo ne. Počítám, že by to obrátil v žert a nějak překroutil. Nikdo nic neviděl, tak by si všichni určitě mysleli, že si vymýšlím. Takové věci by přece nikdo nevěřil,“ krčí rameny Tereza. Po tomhle zážitku byla jako opařená, i Tomáš si toho všiml, ale ani mezi čtyřma očima se neodvážila mu nic říct.

Tereza se pak cíleně snažila Tomášovu otci vyhýbat. Na rodinná setkání přistupovala, jen když to bylo nevyhnutelně nutné a v případech, kdy by její nepřítomnost vyvolala rozruch. A vždy si dávala dobrý pozor, aby s budoucím tchánem nezůstala nikdy o samotě. I tak ji ale jeho pohled všude pronásledoval. A když se s ním náhodou střetla pohledem, měla pocit, že se jí vysmívá.

Odmítala chodit na rodinná setkání

„Vloni na jaře mě Tomáš požádal o ruku. Samozřejmě jsem souhlasila, štěstím bez sebe. Mimo jiné jsem si říkala, že na vdanou ženskou, manželku syna, si tchán už nic nedovolí, to je přece proti všem pravidlům. Už předtím to bylo mimo moje chápání, ale tohle by si snad už opravdu nedovolil.“

To se však Tereza úplně spletla. Zářijový sňatek jako by naopak tchánovi dodal odvahu. „Začalo to už přímo na svatbě. Vyžádal si u mě tanec, který jsem samozřejmě nemohla odmítnout. Při něm mě sice držel ve vší slušnosti, ale zároveň mi do ucha začal šeptat oplzlosti! Myslela jsem, že se mi to snad zdá. Uvědomujete si, při jaké příležitosti si mi tohle troufáte říkat?“ vyjela jsem na něj a záměrně přešla na vykání. A on? Začal se smát, že teď už jsme jedna rodina a že u nich platí, že co je jednoho, je i všech.“

Oplzlé esemesky na denním pořádku

Znechucená Tereza od té doby stále přemýšlí, co dělat. Tchán si na ni totiž pod záminkou příbuzenského přátelství sehnal číslo a píše jí čas od času sexuálně laděné smsky. Vždy ale z internetu, takže i kdybych chtěla, nemá šanci prokázat, že jsou od něj.

„Dává si moc dobrý pozor. Napíše mi něco, z čeho jasně poznám, že je to on, ale nepodepíše se. Nemůžu to proti němu použít,“ zoufá si Tereza. Navíc se stále bojí svému manželovi něco říct. „Mám pocit, že jsem se dostala do slepé uličky. Čím déle čekám, tím horší by asi byla reakce všech. Nevěřili by mi. Ptali by se, proč dva roky mlčím a vytahuju to až teď. A měli by pravdu, já bych se ptala stejně. Jsem blbá, že jsem se neozvala hned na začátku.“ Tchánovy narážky se přitom stupňují a každá návštěva u Tomášových rodičů je pro Terezu utrpením.

Situace, která je neřešitelná

Tomáš už ji začal podezřívat, že jeho rodiče nemá ráda. „Vztáhnul si to bohužel typicky na vztah snacha – tchýně, přitom tam je všechno naprosto v pořádku. S jeho maminkou si rozumím pomalu líp než s vlastní, a o to je to horší. Jak bych jí to mohla udělat – říct, co je její manžel za prase. Natož Tomášovi…“ Dobře si ale uvědomuje, že situace je takto dlouhodobě neudržitelná. „Bude čím dál drzejší a jednou zajde za hranu, kdy už mlčet nepůjde. Bojím se, co pak přijde,“ říká Tereza. K dřívějšímu řešení zatím marně sbírá odvahu.

Čtenářka Tereza (31), ilustrační foto

 

Autor: red/aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile