Čtenářka Petra: Bojím se, že je moje tchyně čarodějnice. Ovládá celou rodinu!

foto ilustrační • Foto: iStock.com
8. května 2017 | 06:00

Matky našich mužů bývají málokdy ideální a historek o dokonalých tchyních je jako šafránu. Tchyně čtenářky Petry je ale úplně jiná kategorie. Řídí totiž chod celé rodiny. Ne však pomocí peněz či vydírání, ale pomocí magie. Tedy alespoň tak se to Petře jeví.

Její záliby, zájmy i schopnosti Petru dříve fascinovaly. Její tchyně je uznávaná kartářka a astroložka. Vyzná se i v bylinkách, připravuje z nich léčivé čajové směsi, sirupy, masti, kapky a další podpůrné léčivé medikamenty.

Její celoživotní záliba se v posledních letech stala její obživou. Za Petřinou tchyní jezdí klienti z celé republiky. Čím déle se své práci věnuje, tím podivínštější je.

Širší rodina a známí se jí ale kvůli tomu začínají vyhýbat. Svérázná dáma má zvláštní zvyky a denní rituály, v případě, že se pro něco rozhodne, není radno jí odporovat – to ostatně pochopila už nekonfliktní a přátelská Petra. I přes pěkné vztahy se jednoho dne začala své tchyně bát.

O to se postarám!

Manžel Petry svou matku velmi respektuje, vyrůstal s ní a s bratrem sám, otec je opustil. Bratr se oženil s dominantní o 10 let starší dámou, která se s tchyní nesnesla. „Přesně do roka budou od sebe, Petruško. O to se postarám!“ řekla jednou tchyně. Petra si vše pamatovala na den přesně, byl totiž Štědrý den.

Uplynul rok, Petra s dětmi zdobila u babičky stromek, v tom někdo zazvonil. Petra šla otevřít. Ve dveřích stál švagr, žena ho prý vyhodila, našla si jiného. Petru polilo horko. Bylo 24. prosince, přesně rok ode dne, kdy tchyně předpověděla rozchod.

Řídí naše životy

„Samozřejmě jsem se švagrem o všem mluvila. On tvrdil, že s matkou nebyl rok v kontaktu, ale často na ni myslel, chyběla mu. Manželství bylo prý strašné, manželce se nedařilo otěhotnět a dávala mu to za vinu. Byla mu několikrát nevěrná. S posledním přítelem otěhotněla a později potratila. Švagr si ale nemyslel, že by za to nějakým způsobem mohla matka. Byl spíš nakloněný tomu, že už tehdy vše věděla."

V Petře tato událost zasela mnoho otázek, pochybností i strachu. Najednou do sebe mnoho věcí zapadlo. Vždyť tchyně celou rodinu šikovně ovládá a kontroluje. Nic se neděje bez jejího vědomí a souhlasu. I dvojčata byla počata v den, kdy tchyně chtěla! Dostali od ní tehdy jen tak letenky do Říma a voucher na romantickou noc v stylovém hotýlku.

Podle rad tchyně léčí sebe i děti, dle jejích doporučení se stravují, vybírají aktivity pro děti, a dokonce i přátele. Skoro vždy ji s mužem tak nějak přirozeně poslechnou, podlehnou jejímu promyšlenému tlaku. Málokdy se vzepřou, občas se o to pokusili a vždy to špatně dopadlo.

„Seslala“ na nás neštovice!

Petra má stále v živé paměti letošní odjezd na hory. Tchyně potřebovala pohlídat své tři kočky, a tak nechtěla, aby odjeli. Vrátili se už druhý den! Manžel a děti dostali neštovice, děti měly průběh lehký, manžel byl doma skoro měsíc. Tchyně odjela, jak plánovala, kočky měly opatrovníky. Samozřejmě mohlo jít o náhody, ale v Petře narůstal strach. Měla totiž plány, se kterými tchyně nesouhlasila.

„Chtěla bych dokončit magisterské studium, manžel není proti, peníze nám nechybí, děti máme hodné. Tchyně mi ale při kávě vlídně řekla, že si myslí, že bych se do studia pouštět neměla, mám raději vytvářet zázemí dětem a manželovi. Bojím se, že vím, co přijde – studium mi prostě nevyjde. V zoufalství jsem se svěřila bývalé kolegyni.



Kolegyně mi řekla, že tchyně si zahrává s ohněm, že to, co jí propůjčuje moc, rozhodně není Bůh. Dál to ale nerozvíjela a já se raději neptala. Pak se zeptala, zda se za mě může modlit. Kývla jsem. A tak jsem se já, bezvěrec, ocitla mezi dvěma pro mne velmi imaginárními světy. Po týdnu mi kolegyně volala, ať si podám přihlášku, že se bude modlit dál.“

Psycholog, nebo pánbůh?

„Vážně přemýšlím o tom, že místo žádostí o modlitby navštívím psychologa. Třeba jsem si jen cosi vybájila, třeba není tchyně čarodějnice, jak mi naznačila věřící známá. Manžel mi psychologa rozmlouvá, prý ztrapním sebe i maminku. Uznává, že jeho matka je opravdu jiná, dokonce i v něm údajně někdy budí strach, prý mám se studiem ještě raději počkat. Nechala bych se snad i uchlácholit, kdyby nakonec se znatelnou úzkostí v hlase neřekl: ,Prosím!ʽ."

Autor: red
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile