Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Čtenářka: Manžel mi za nevěru na usmířenou slibuje další dítě. Mám to přijmout?

Mirka vždycky chtěla více dětí než jedno, muž byl proti. Teď má splnění snu na dosah, ale cena se jí zdá vysoká.
13. února 2015 | 06:00

Na jednu stranu je to banální příběh manželské nevěry, jakých se ročně odehrají a prasknou tisíce, na stranu druhou velké soukromé drama. Právě ho zažívá naše čtenářka Mirka, jejíž manžel si našel milenku po osmi letech manželství. Projevil však ochotu bokovku ukončit a vrátit se k rodině. A nejen to, je ochotný kývnout na dalšího potomka. Mirka však neví: kývnout, nebo mu sbalit kufry a poslat ho o dům dál?

"Je mi pětatřicet a vždycky jsem chtěla mít více dětí než jedno. Teď mám šanci, že se mi sen splní, ale jsem z toho spíš zoufalá, než abych měla radost. Protože celé je to součástí složité životní situace a já nevím, jak ji vyřešit," napsala nám naše čtenářka Mirka, které se loni v létě zhroutila představa o idylické rodině, kterou se jí podařilo vytvořit. 

Jednoho horkého letního dne totiž prasklo, že její muž má milenku. A co hůř, nebyl to žádný náhodný sex, úlet, který by se dal jakžtakž vysvětlit větším množstvím alkoholu a rutinou v manželství. 

"Přijela jsem s dcerou z víkendu od mých rodičů dříve než obvykle. Doma sice nikdo nebyl, ale bylo mi jasné, že tam ještě pár hodin předtím můj muž někoho měl. Bylo to poznat na zválené posteli a sklenkách od vína. Málem jsem se složila, ale zároveň jsem se snažila nedat nic najevo před dcerou," stojí v Mirčině dopise. 

Manžel dorazil asi půl hodiny nato a ani nezapíral. Byl podobně jako Mirka zaskočený tím, že se všechno provalilo, a na scény neměl nejmenší náladu. "Probrali jsme to spolu až večer. Můj muž není žádný profesionální proutník, takže se mu na jednu stranu asi ulevilo, že to vím, na stranu druhou nebyl schopný nabídnout, co budeme dělat dál," píše Mirka, která byla tak zoufalá, že ani ji nenapadlo dělat scény nebo manželovi teatrálně balit jeho věci a vyhazovat ho. 

Žádné scény? Dobře jste udělala

Autor: Shutterstock.com
Mirka se za celou situaci tak styděla, že se nesvěřila ani rodičům, pouze nejbližší kamarádce. Nic netušila ani jejich dcera. "V malém bytě jsem těžko mohla manžela vyhodit z ložnice, když v bytě žádné jiné místo, kde by mohl spát, není," vysvětluje čtenářka. 

Na loňské léto vzpomíná jako na dobu, kdy fungovala jako robot. Dcera naštěstí odjela na několik týdnů na tábor, ona sama fungovala pouze mechanicky a s manželem se snažila setkávat co nejméně, protože se s tím vším potřebovala srovnat. 

Místo toho si užívala volného času s kamarádkami, na které jindy neměla čas, a zašla také k psycholožce. "Svěřila jsem se jí, že tu situaci moc neřeším, že stejně nevím, co s tím, a myslela jsem si, že mi vynadá. Ale naopak, pochválila mě, že pokud chci, aby s námi manžel zůstal, je lepší si scény odpustit a dát mu čas, aby situaci vyřešil," píše Mirka. Domů od psycholožky se vrátila s radou, aby dala muži termín, do kterého by si měl udělat jasno, co bude dál. 

Začátkem září manžel přiznal, že svou milenku, bývalou kolegyni, kterou potkal na jakémsi pracovním srazu, má rád, ale že kvůli ní od rodiny odejít nechce. A že do konce září vztah s ní ukončí. "Byla jsem vlastně dost rezignovaná a ani jsem to nečekala, takže mi to od něj přišlo jako fér. A zdá se, že to skutečně dodržel a s tou druhou ženou už se nestýká, i když to pro něj asi bylo taky těžké," uvažuje Mirka. 

Když nebudu mít dítě, stihnu ho ještě vůbec? 

Autor: Shutterstock.com
Od té doby uteklo skoro půl roku, jejich vztah se sice vrátil k normálu, ale ona zjistila, že je pro ni stále těžší se s manželovou nevěrou vyrovnat. "Myslela jsem, že jak poplyne čas, bude mi to vadit méně a bolest zeslábne, ale není to tak. O Vánocích se manžel vyloženě snažil, hodně si mě předcházel a mě to paradoxně o to víc bolelo, protože mi to připomínalo nevěru, kvůli níž se teď tak snaží," vysvětluje s tím, že dřív než předtím zvažuje dokonce rozvod. 

Když manžel na přelomu roku přišel s nápadem, zda si nepořídit ještě jedno dítě, rozplakala se, ale štěstím to nebylo, i když on si to možná myslel. "Dceři už bude devět a já si vždycky přála, aby měla sourozence, ale teď jsem hodně na rozpacích. Nechci, aby další dítě bylo jen náplastí za nevěru a aby mi ji vždycky připomínalo. Na druhou stranu, pokud nebudu mít dítě teď, už ho nemusím mít nikdy. Nevím, co mám dělat," uzavírá Mirka své psaní.