Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Čeští novomanželé chtějí uběhnout 160 kilometrů! Jsou to jejich líbánky!

31. ledna 2015 | 06:00

Běhání je věc, kterou musíte buď milovat, nebo nenávidět. Lidé z druhé skupiny většinou nechápou ty první, jak se můžou zbytečně týrat, a to v téměř jakémkoliv počasí. A už vůbec jim mozek nebere, jak někdo může dobrovolně uběhnout 42 kilometrů! Češka Petra Francke tak pro ně musí být někým z úplně jiného vesmíru. Rozhodla se se svým mužem uběhnout 160 km v drsné kanadské přírodě na závodu Yukon Arctic Ultra. Její manžel, Honza Francke, poběží dokonce 700 kilometrů.

Když se řeknou líbánky, většina z nás si nejspíše představí písečnou pláž zalitou zapadajícím sluncem, kde se pod palmou tetelí dva novomanželé. A láska ve vzduchu by se dala krájet. V případě Petry Francke a jejího muže se ve vzduchu pere láska s adrenalinem. A je to vyrovnaný souboj. Jo, a mimochodem – jejich líbánky se budou konat při extrémním závodu Yukon Artic Ultra, kdy se Petra Francke chystá uběhnout 160 km a její milý, Honza, 700 km. 

Od ploutví k triatlonu
Petra Francke měla ke sportu blízko už od dětství.
Autor: archiv Petry Francke

Petřina dlouhá cesta začíná v Havířově, kde se narodila. Ke sportu měla odjakživa blízko, protože se svými sourozenci, dvojčetem a starší sestrou, neměla ani moc na výběr. Nejprve jí imponovalo plavání, od kterého v osmnácti letech přešla plynule k finswimmingu (plavání s ploutvemi). Se šnorchlem v ústech tak začala brázdit vody nejen české, ale i zahraniční. Cestou sbírala cenné kovy a v letech 2001 a 2008 se jí podařilo ukořistit i ty nejcennější, a to na tratích 6 km na mistrovstvích Evropy.

Po studiu vysoké školy jí začal být východ České republiky příliš malý, tak se vydala do velkoměsta. Ani zde příliš dlouho nevydržela, a tak se rozhodla odjet tam, kam ji táhlo srdce. „Chtěla jsem cestovat, a protože mě lákala kanadská divočina, byla tato země pro mě jasnou volbou. Teď vím, že po domově je to pro mě druhé nejhezčí místo na světě,“ vypráví Petra.

A právě v Kanadě začala flirtovat s extrémy. Jejím prvním byla účast ve štafetě při závodě Ironman. Je to triatlon, ve kterém musí účastníci uplavat 3,86 km, ujet na kole 180,25 km a uběhnout maraton. Tento závod odstartoval sérii dalších, jako byly olympijské triatlony, maratony a extrémní triatlony Swissman nebo Oravaman.

Extrémní láska
Petra s Honzou už mají po svatbě, nyní se chystají na líbánky na Yukonu, kde poběží extrémní závod.
Autor: archiv Petry Francke

„Díky tomu, že jsem začala závodit v triatlonu, jsem taky poznala svého muže. Na nejoblíbenějším kultovním triatlonu v Čechách, Mácháčském pohodáři, který pořádá se svým bratrem,“ vypráví Petra. Potkaly se tak dvě spřízněné duše a Petřin život nabral ještě rychlejších obrátek. S přítelem Honzou se začali škrábat po horách, jezdit na místa utajená obyčejným smrtelníkům. 

Najednou se jim do cesty postavil extrémní závod Yukon Arctic Ultra, ve kterém Honza uběhl 160 kilometrů. Tento zážitek je oba dva natolik nadchl, že se rozhodli strávit i své líbánky v drsné kanadské přírodě na závodě. „Nikdo tam v zimě nejezdí, tak proč ne. Je důležité si to pamatovat. Kdybychom jeli někam k moři, za pár let na to zapomeneme. Tohle si budeme pamatovat až do smrti, obzvláště, pokud nám u toho třeba umrzne pár prstů,“ směje se Petra.

Ruku v ruce, 160 kilometrů

Závod začíná 8. února, kdy vyběhnou spolu, ruku v ruce. Po sto šedesáti kilometrech Petru Honza obejme, políbí a vydá se splnit svůj cíl 700 kilometrů. V současné době se už připravují v Kanadě na závod a trénují. „Momentálně trénujeme ve stylu ,odpočinek dělá mistra´. Ale samozřejmě jsme toho naběhali hodně, chodili jsme na dlouhé výlety. Teď třeba tahám pneumatiku, posiluji a cvičím hodně jógu, do které mě zasvětila právě sestra," říká Petra. 

V současné době jsou Petra s Honzou v Kanadě a připravují se na Yukon Arctic Ultra.
Autor: archiv Petry Francke

Mladá Češka by ráda uběhla trať do dvou dnů, ale záleží na okolnostech, které se jí připletou do cesty. Hlavně tedy doufá, že se jí do cesty nepřiplete třeba vlk nebo los. „Ještě se bojím zimy, omrzlin a vzdálenosti. Na druhou stranu se těším na tu krásnou divočinu a doufám, že uvidím polární záři,“ svěřuje se.

Jako každé líbánky, i tyto něco stojí. Závodníci potřebují skutečně kvalitní výbavu do drsných podmínek, kde běžně klesá teplota vzduchu pod 40 °C. Pokud byste je v jejich úsilí chtěli podpořit, podívejte se zde. Můžete zde sledovat i jejich přípravy, pár zde sdílí své pocity, fotografie a mnoho dalšího.