Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Čtenářka Renata: Dodnes nevím, kdo je otcem mé druhé dcery!

Pravdu o tom, co se tehdy stalo, jsem neřekla ani nejlepším kamarádkám
28. prosince 2014 | 06:00

Stačí troška alkoholu, na chvíli zatemněný rozum a výčitek se nezbavíte do konce života. Své o tom ví také naše čtenářka Renata, které jedny osudné hory s přáteli připravily opravdu nečekané situace...

Jsem šťastně vdaná již přes 10 let. S manželem jsme se poznali na firemním večírku. Od začátku jsme si byli sympatičtí a naše sympatie přerostly v lásku. Po pár letech společného soužití jsme se vzali. Vychováváme dvě krásné děti. Dvě holčičky, naše zlatíčka.

Před pěti lety jsme vyrazili s přáteli na hory. V té době byly naší starší dceři čtyři roky. Vyjeli jsme na svahy do ciziny. Jelo nás hodně a téměř celý penzion jsme měli jen pro sebe. Všichni jsme tam byli spárovaní. Tehdy s námi jela i moje kamarádka se svým přítelem Petrem. Nikdy jsem ho neviděla, ale od ní jsem věděla, že je naprosto úžasný, prostě ten pravý, takže jsem byla na její nový objev opravdu zvědavá.

Země se mi zatřásla pod nohama

Ještě před odjezdem, když nás představovala, se mi málem podlomila kolena. Doposud jsem se nesetkala s nikým takovým. Byl dokonalý! Svého muže jsem milovala a miluji, ale k němu mě to neuvěřitelně přitahovalo. Když mi podával ruku, podržel ji o chvilku déle, než bylo nutné, a podíval se mi do očí. Rozbušilo se mi srdce jako nějaké školačce. Celou cestu na hory jsem na něj musela myslet a na každém odpočívadle jsem ho nenápadně vyhledávala pohledem.

Celý pobyt na horách neměl chybu. Přes den dovádění na sněhu a večer, jakmile děti usnuly, jsme sedávali u teplého punče. Prostě perfektní. Až na to, že jsem se nenáviděla za to, že mě, matku a manželku, přitahuje cizí a zadaný muž. Stačil však jeho jediný pohled a byla jsem ztracená.

Osudné maškarní

Poslední večer jsme završili rozlučkovou party. Nejprve jsme pro děti uspořádali maškarní. Když si pak šly úplně utahané lehnout, přišla na řadu i naše zábava. Též maškarní, ale trošku odvážnější. Oblékla jsem na sebe co možná nejvíce sexy obleček, tak jako mé kamarádky, a vyrazila jsem se bavit s ostatními do společenské místnosti.

Jakmile jsem vešla, hned jsem si všimla, jak mě Petr propaluje pohledem.
Večer utíkal a my se všichni skvěle bavili. Alkohol pomalu udělal své a padly zábrany. Manžel si šel lehnout, protože společensky přebral. Moje kamarádka, Petrova přítelkyně, se vytratila neznámo kam.

On si ke mně přisedl, povídali jsme si, smáli se... Pak mě začal hladit po koleni. Měla jsem minisukni a úplně jsem hořela. Ani nevím jak, ale najednou jsme se ocitli v zapadlém kumbálku, který téměř nikdo nepoužíval. Úplně jsem ztratila hlavu a oddala se mu.

Výčitky do konce života

Druhý den ráno jsem se probudila v našem pokoji s bolestí hlavy a se strašným pocitem viny. Nemohla jsem se na sebe ani podívat do zrcadla. Cítila jsem se strašně. Celou cestu domů se mi ze sebe chtělo zvracet, manžel to naštěstí přikládal kocovině. Nejhorší bylo, že když jsem uviděla Petra, stále jsem po něm toužila. On se však tvářil, jako by se nic nestalo, a po příjezdu domů jsme se jen rozloučili.

Za několik týdnů se mi udělalo špatně. Věděla jsem, co se děje. Byla jsem těhotná. Nejdříve jsem byla šťastná, ale pak jsem si to spočítala. Nebyla jsem schopná určit, kdo je otcem! Za pár měsíců se nám narodila druhá dcera. Každý den od jejího narození vidím stále ty jeho oči. Manžel nic netuší. Nikdo nic netuší a já to tak nechám. Ani po tolika letech totiž nevím, co bych měla dělat.

Autor: red