Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Čtenářka Lucie: Brala jsem si boháče, ale nakonec jsem ho živila

Svatba byla luxusní, ale časem se ukázalo, že novomanžel musí mít luxusní všechno
13. srpna 2014 | 06:00

Za svobodna si s přítelem užívala večeře ve vyhlášených restauracích, víkendy v Paříži či v Benátkách, i luxusní dárky. Nedlouho po svatbě zjistila, že ho vlastně živí. Nevydělával málo, ale dokázal vše utratit sám za sebe.

Petr ji neokouzlil na první pohled. Když se seznámili na Karlovarském filmovém festivalu, kam si na víkend vyrazila s kamarádkou, chodila ještě s někým jiným.

„Oslovil nás na večírku a celý večer se s námi bavil. Kamarádka měla dopoledne pracovní povinnosti. Trochu jsem se nudila, tak když jsem ho potkala cestou na snídani na kolonádě, byla jsem za pozvání na koupačku ráda,“ vzpomíná. Z Varů už Petr odjížděl s příslibem další schůzky. Po několika dostaveníčkách začala Lucie plánovat rozchod se stávajícím přítelem.

Konec studentského života

„Nebylo to přímo kvůli Petrovi, ale byl tou pomyslnou poslední kapkou. Můj tehdejší přítel byl spíš bohém, navíc cizinec a do zakládání rodiny se nehrnul, ačkoli jsme spolu byli už 5 let,“ vypráví Lucie s tím, že ona už se chtěla usadit. „Petr byl tak akorát. Sdílel mojí zálibu v umění, nezávislém filmu a hudbě, oba nás bavil sport, ale jinak byl právník v prestižní pražské kanceláři a vydělával trojnásobek toho, co já, a to jsem měla slušný plat,“ vzpomíná.

Jako Pretty Woman

Dnes zpětně připouští, že ji jeho životní styl, který byl od toho jejího, stále trochu studentského a bohémského, okouzlil. Připadala jsem si trochu jako Pretty Woman a evidentně přehlížela varovné signály. Opustila svou dlouhodobou známost a začali spolu chodit. Po roce přijala jeho žádost o ruku. To už pod srdcem nosila jejich dceru. „Během mateřské jsem začala podnikat a brzy se mi začalo dařit.“

Úspěšná podnikatelka

„Najednou jsem zjistila, že vydělám stejně a některý měsíc dokonce více než on. Dohodli jsme se, že si pořídíme vlastní byt, protože do té doby jsme bydleli ve vile jeho rodičů. Já prodala svůj sídlištní byt a společně jsme si vzali hypotéku na nový- krásný, velký, dvoupatrový s velkou terasou. Prostě takový, o jakém jsem vždycky snila.“

Tehdy si začala všímat manželovy finanční nekázně. Při zařizování bytu si uvědomila, že má tendence zbytečně rozhazovat za luxusní věci. Jen kuchyňská linka přišla na půl milionu. „Byla krásná, to ano, ale mě by stačila IKEA. On chtěl však pravý italský design, úchytky nám dováželi až z Milana,“ popisuje své rozpaky.

Společná kasa

Vlastně po celou dobu jejich vztahu se penězi moc nezaobírala. Věděla, že jich má na společném účtu dost. „Ale až během rekonstrukce jsem začala transakce na našem společném účtu sledovat podrobněji. Petr vydělával sice pořád dost, abychom z toho mohli pohodlně žít všichni tři, ale taky hrozně utrácel. Za drahé restaurace, víno, oblečení, kosmetiku pro sebe…

Já byla na mateřské, nechodila jsem tak často ven. Navíc mě maminka naučila hospodařit, takže své peníze jsem měla vždy pod kontrolou. Věděla jsem, co si mohu dovolit. Zkrátka jsem zjistila, že většinu nákladů na domácnost, včetně hypotéky táhnu ze svých výdělků,“ popisuje své rozčarování. „Vlastně mi to nevadlio. Vydělávala jsem dost a před tím jsme zase žili více z Petrova příjmu, ale přišlo mi, že utrácí zbytečně moc a za věci, které vůbec nepotřebujeme,“ vzpomíná.

Finanční problémy

Časem se však Petrovi příjem o něco zmenšil. Obchod, který vedle své právnické praxe s kamarádem provozoval, zkrachoval. V té době začal bezhlavě utrácet i Luciiny peníze. „Tu potřeboval oblek za 30 000 Kč, tu nové auto za půl milionu a já mu peníze dávala. Vždycky nějaké peníze na společný účet přidal, ale utrácel víc, než vložil, a moje příjmy nebyly nevyčerpatelné. Začala jsem tehdy pro jistotu dávat peníze na domácnost stranou, na svůj vlastní účet, aby se nám nestávalo, že není z čeho zaplatit třeba za telefon. To totiž Petr vůbec neřešil,“ vysvětluje.

U konce s dechem

V průběhu dvou let, se jejich manželství rozpadlo. „Nebrala jsem si Petra pro peníze, jak by se mohlo zdát, ale pro ten pocit bezpečí a solidnosti, který mi dával. Ten se ale záhy rozplynul.“ Navíc stejně jako neuměl Petr udržet pod kontrolou utrácení, nezvládal svou váhu, která závratně stoupala. „Brala jsem si úspěšného sportovce s podnikavou povahou a najednou jsem doma měla líného tlusťocha u televize s lahváčem v ruce,“ vypráví.

Dnes už jsou rozvedeni. „Přesto, že ze všech nákladů na byt, včetně rekonstrukce a hypotéky, financoval s bídou třetinu, chtěl si ho nechat jako bolestné, za to, že jsem ho opustila. Na rozvodové klání nevzpomínám ráda, ale soudkyně byla rozumná a nakonec jsem mu vyplatila jen to, co reálně investoval. Vycházíme spolu korektně, kvůli dcerce, ale respekt v mých očích už definitivně ztratil.“