Příběhy

Lucka (17) se poprala s rakovinu kyčle: Učím se znovu chodit!

Lucka prodělala chemoterapie nyní chodí o berli. Těší se, až se znovu zapojí do všeho, co ráda dělala.

Lucka prodělala chemoterapie nyní chodí o berli. Těší se, až se znovu zapojí do všeho, co ráda dělala.
Foto: archiv Lucie Výborné

Fotogalerie

17 fotografií

7. května 2012 | 06:13

EXKLUZIVNĚ: Za sebou má těžkou operaci, více jak 20 chemoterapií. Na počátku puberty musela Lucka Výborná z Opatovic u Kutné Hory řešit úplně jiné problémy, než její vrstevnice. Našli jí totiž zhoubný nádor na kyčli. Teď doufá, že smrtelnou nemoc porazila a znovu zazáří jako Miss mažoretka.

Bylo to před prázdninami roku 2009, kdy tehdy čtrnáctiletou Lucku z ničeho nic začala bolet kyčel. Do té doby byla celkem sportovně založená. Byla aktivní mažoretka, dokonce vyhrála soutěž miss mažoretka a také byla členka mladých hasičů.

Tomu mělo být ze dne na den konec. Na konci prázdnin navštívila s bolestmi lékaře. Po několika vyšetřeních a lécích, které nezabíraly, padla i diagnóza: zhoubný nádor. „Bylo to hrozné zjištění, ale protože se doktor přikláněl spíš k cystě, ráda jsem mu věřila a nádor jsem si nepřipouštěla,“ celkem logicky vysvětluje mladá slečna.

Jak říct dceři, že má rakovinu?

Cystu jí nakonec také odoperovali. Když Lucka byla po operaci, nastala zrovna chřipková epidemie, a tak za ní rodiče delší dobu nesměli. Pak přišel čas, kdy jí měli pustit domů.

„Najednou mi zavolala, že něco není v pořádku, že jí prý nepustí. Tak jsem okamžitě volala do nemocnice, co se děje a nechtěla jsem tam jet, pokud mi neřeknou, že si odvezu Lucku domů,“ přibližuje její maminka Hanka. "Tak nakonec řekli, ať tedy přijedu.“

Návštěva to ovšem nebyla nijak pozitivní. „Mamce tehdy řekli, že jde o nádor, že mě musí převézt do Motola v Praze, a že mi to má nějak šetrně sdělit,“ vypráví Lucie.

Jak ale říct dospívající dceři, že má rakovinu? Nejen to se honilo hlavou maminky Hanky. Samozřejmě sama byla výsledky naprosto zdrcená. „Nemůžete tomu uvěřit, myslíte si, že je to jen sen. Že se vzbudíte a dcera znovu půjde do mažoretek.“

Pak ale nabrala síly a postavila se k problému čelem: „Nikdy jsem svým dětem nelhala, a to jsem chtěla i od nich. Tak i teď jsem řekla vše na rovinu, s tím, že jsem to nazvala „blbem“, kterého nenecháme vyhrát,“ vzpomíná na jeden z nejtěžších okamžiků svého života paní Hana.  

Kdy jde opravdu o život?

To, co Lucii pak čekalo, byl dlouhý a velmi těžký maratón léčby. Chemoterapie, operace kyčle, kdy dostala umělý kloub a dalších několik sérií chemoterapií. V té době jí byla velkou oporou nejen máma, ale i táta, který s ní trávil veškerý čas, když máma, musela nastoupit na plno do práce (coby účetní v době výplat).

„Jinak mi můj šéf dal volný režim a mohla jsem dělat všechno přes počítač z nemocnice. Můj muž byl ale naprosto skvělý, zvládal to úžasně,“ podotýká paní Hana.

Lucii samozřejmě slezly vlasy. Katastrofa pro každou ženu, natož pro dívku v pubertě! Brala to však statečně, tak jak to je. „Čekala jsem to, tak jsme je hned s mámou oholily,“ říká jen. Byla v té době vlastně ráda, když jí po chemoterapiích nebylo zrovna špatně.

Další hrůzný okamžik zažili, když Lucka po sérii chemoterapií v roce 2010 skončila na JIPce. „Měla čtyřicítky horečky a byla úplně vysílená, protože, co snědla, vyzvracela. Nemohla jsem odejít z práce, byl tam s ní táta, ale ta beznaděj byla nekonečná. Asi každých pět minut jsem volala, co s ní je…“ přibližuje Hanka.

Nezapomněla žít a našla si přítele

V době nemoci si ale Lucka našla přítele Radka. Znali se od vidění už nějakou dobu, ale při jejím pobytu v nemocnici si začali dopisovat a navázali hlubší vztah. Nemusela mu alespoň nic vysvětlovat, vše věděl od začátku.

„Po chemoterapiích jsem pak bez vlasů nosila paruku, a tak mě znala i jeho rodina. Když mi vlasy začaly znovu růst, tak jsem k nim po pár měsících přišla bez paruky, krátkovlasá a oni mě nepoznali. Ptali se Rádi, jestli má novou holku,“ vypráví Lucka úsměvnou historku.

Lucka naštěstí nezapomněla žít. Dobrá psychika je totiž nejlepší lék! Když se kloub po operaci usadil a zahojil a chemoterapie nebyla tak vysilující, klidně prý vyrazila na diskotéku. „To bych neměla vůbec přiznávat,“ směje se. "Měla jsem to samozřejmě zakázané." Její maminka ovšem dodává, že i za její podpory dcera mezi chemoterapiemi prošla dokonce tanečními!

„Samozřejmě to vůbec nesměla, protože měla oslabené bílé krvinky a hrozilo riziko jakékoliv nákazy. Ale když se cítila dobře a chtěla tam jít, dovolila jsem jí to. Byla jsem pro jistotu celou dobu s ní, a když se cítila unavená, tak netančila,“ upřesňuje paní Hanka.

Po dalších chemoterapiích se ale svalová činnost bohužel značně zhoršila a tak je nyní Lucka opět o berli a učí se znovu chodit.

Nejdůležitější je zdraví, zábava ale nesmí chybět

Nejvíc Lucku mrzelo, že kvůli léčbě chemoterapiemi zameškala první ročník obchodní akademie, kam měla právě nastoupit. Ne, že by byla tak vzorná studentka, ale bylo jí jasné, že o to hůř se bude v nové škole „zapisovat“ a pak i zvládat učení. Čím, že chce nakonec být? To je ještě ve hvězdách, teď je její hlavní plán: být zdravá a žít.

Když se jí zeptáte (jako já), jestli jí nemoc přinesla něco optimistického, odpoví, že se jí rozhodně přerovnal žebříček hodnot. A je vám hned jasné, že v jejím případě nejde o klišé.

Jak se jí tedy přerovnal? „Už pro mě nejsou nejdůležitější známky ve škole. Teď je na prvním místě opravdu moje zdraví,“ říká přesvědčivě. Lucky vyhlídky jsou naštěstí momentálně optimistické.

Proto se Lucka ani neváhala zapojit do fotografické kampaně nadace "Můj nový život" ve prospěch dětské onkologoe nemocnice v Motole. "Na té fotce jsem po chemoterapii a mám asi o 15 kilo míň, než teď. Když se tu vidím, jsem ráda, že to mám za sebou," upřesňuje jen.

Pevně doufá, že se úplně zotaví a znovu se stane aktivní mažoretkou. A jestli se přidá i k mladým hasičům? „Od nich jsem vlastně nikdy neodešla. Stačila jsem si totiž mezi léčbou udělat kurs na rozhodčí,“ uzavírá optimisticky akční mladá slečna Lucie Výborná.

Můj nový život (www. projektmujnovyzivot.com)

Původním záměrem projektu MŮJ NOVÝ ŽIVOT bylo ukázat onkologicky nemocné děti v novém, pozitivním světle a na základě toho představit, nebo dokonce obhájit, profesi dětského onkologa. Je pro nás milým překvapením, že v tuto chvíli dopad projektu mnohonásobně překročil původně zamýšlený záměr. Projekt MŮJ NOVÝ ŽIVOT už není pouze výstavou výtvarných fotografií onkologicky nemocných dětí. Vstřícnost a angažovanost rodičů a samotných pacientů dělá z projektu iniciativu, která je novou příležitostí pro stávající i budoucí onkologické pacienty a jejich blízké. Rodiny léčených dětí nám s velkou otevřeností píší své dojmy z období nemoci, dělí se s námi o pocity z průběhu léčby, o náročné okamžiky ze života s onkologickou diagnózou. Menší děti malují obrázky k vystavení na webových stránkách. Pacienti se těší na splnění uvedených přání, která se chystáme realizovat z darů a finančních příspěvků na projekt. Od začátku je projekt MŮJ NOVÝ ŽIVOT nesmírným přínosem pro všechny zúčastněné. A navíc jsme si při fotografování, líčení, malování a převlékání do kostýmů užili všichni spoustu legrace.

Malé sestry žijí s nádorem v srdci, jen zázrakem unikají smrti

Malé sestry žijí s nádorem v srdci, jen zázrakem unikají smrti

Stejná smrtelná diagnóza postihla Emmu-Jean (4) Charlie-Marie (1,5) sestřičky z Velké Británie. Nádor na srdci je může zabít každým dnem.celý článek

Autor: Blanka Konrádová
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.

Další články z kategorie

Čtenářka Romana: Dcera se na studiích živí prostitucí, manželovi to tajíme

Čtenářka Romana: Dcera se na studiích živí prostitucí, manželovi to tajíme

Naše čtenářka Romana se nám svěřila se šokem, který jí připravila dvaadvacetiletá dcera. Před časem odešla z malého města studovat do Prahy na vysokou…celý článek

Příběh čtenářky Jitky: Manželovi hráblo z dítěte, stal se ze mě chodící inkubátor

Příběh čtenářky Jitky: Manželovi hráblo z dítěte, stal se ze mě chodící inkubátor

Když jsme se s Radkem brali, byla jsem nejšťastnější ženská na světě. Jsem dost pořádná a najít skvělého mužského, který navíc není s pořádkem na štíru,…celý článek

Čtenářka Iveta: Přijali jsme manželovu milenku do rodiny, žijeme ve třech

Čtenářka Iveta: Přijali jsme manželovu milenku do rodiny, žijeme ve třech

Smířit se s tím, že manžel kromě nás miluje ještě další ženu, je většinou nepředstavitelné, nepřijatelné, extrémně ponižující. Jsou ale i ženy, které…celý článek

Láska dokáže zázraky! Mrtvý novorozenec ožil po 2 hodinách v matčině náručí

Láska dokáže zázraky! Mrtvý novorozenec ožil po 2 hodinách v matčině náručí

Lékaři ho prohlásili za mrtvého. Předčasně narozený chlapeček totiž nedýchal, nehýbal se, nereagoval. Zdrcení rodiče byli ze smrti svého vytouženého…celý článek

Příběh čtenářky Hanky: Otěhotněla jsem s kamarádem. Omylem!

Příběh čtenářky Hanky: Otěhotněla jsem s kamarádem. Omylem!

S Filipem se známe asi deset let. Vždy jsme byli přátelé, ale nic víc. Nikdy mě jako muž nezajímal. Před třemi lety jsme se ale jednou hodně opili…celý článek

Čtenářka Pavlína: Půl roku před svatbou jsem zjistila, že můj snoubenec je gay!

Čtenářka Pavlína: Půl roku před svatbou jsem zjistila, že můj snoubenec je gay!

Mít hodného, krásného, inteligentního muže, to musí být snem nejedné ženy! A v některých případech i každého muže... Vyprávět by o tom mohla Marcela…celý článek

Příběh čtenářky Zlaty: Provdala jsem se za bratra své dcery!

Příběh čtenářky Zlaty: Provdala jsem se za bratra své dcery!

Zlata si vzala bratra své dcery a je konečně šťastná. Byl to jediný člověk, který ji v nouzi nenechal ve štychu, i když je o celých osmnáct let mladší.…celý článek

Dívka na 2 roky ztratila paměť, vzpomínky jí vrátila až bratrova pusa a objetí

Dívka na 2 roky ztratila paměť, vzpomínky jí vrátila až bratrova pusa a objetí

Běžné lékařské vyšetření ji připravilo o všechny vzpomínky. Nepoznávala rodiče, sourozence ani spolužáky. Chloe Inman (16) si nepamatovala jediný okamžik…celý článek

Příběh čtenářky: Otěhotněla jsem až po 25 letech snahy

Příběh čtenářky: Otěhotněla jsem až po 25 letech snahy

Touhu po vlastním miminku už Jana dávno vzdala. S manželem adoptovali a vychovali dvě děti. O to víc ji překvapilo, když se jí před necelými dvěma…celý článek

Čtenářka: Můj padesátiletý muž si barví vlasy a koupil si motorku. Má milence?

Čtenářka: Můj padesátiletý muž si barví vlasy a koupil si motorku. Má milence?

Když se od naší čtenářky Jany a jejího manžela ke svému příteli odstěhovala i druhá dospělá dcera, na jednu stranu to Janu mrzelo, ale na druhou měla…celý článek