Z malého, ale velice živého kluka se stalo ležící nemluvně. Byl odkázán na umělou výživu. „Lékaři mi dali týden na to, aby alespoň otevřel oči. Vzala jsem si dovolenou, seděla u něho a mluvila na něj. Podíval se sice na mne, ale oči udržel jen několik vteřin. Lékaři mi nevěřili. Naštěstí zareagoval i na sestřičku s podobným hlasem,“ smutně vypráví začátek tohoto neuvěřitelného příběhu Libuše Šimová (40).

Takhle jsou nejšťastnější. Libuše Šimová, dvouletá vnučka Anička a David Šima.

Autor: Blesk-Jaroslav Krčál

Syna odmítla dát do ústavu, jak jí navrhovali lékaři. Pomohla babička, která odešla do důchodu. Obě ženy se tak v péči o Davida střídají. „Musím chodit jako samoživitelka do práce. Ani si nedovedete představit, jak je péče o Davida finančně náročná. Ale David bojuje a my s ním,“ dodala už veseleji Libuše Šimová.

Pojišťovna odmítla přispět Davidovi na lázně

David za těch tři a půl roku udělal velké pokroky. Dnes již dokáže sám sedět a přijímat stravu. Mluvit ještě neumí, ale snaží se s okolím komunikovat jinými způsoby. „Velké zlepšení udělá vždy v lázních. Chtěla jsem, aby tam mohl jet dvakrát ročně, neboť tam se o něho starají školení lidé a denně tam cvičí na různých pomůckách a mezitím rehabilituje. Ale pojišťovna to odmítla. Prý mu jedny ročně stačí,“ nechápe přístup úředníků maminka.

Plánuje, že se David začne pomalu začleňovat do společnosti. Jednou týdně bude od září chodit do speciální školy. Připravuje se na to i díky Blesku. Začíná šlapat sám na motomedu, na který mu přispěla redakce Blesku v rámci projektu Srdce pro děti. Motomed mu pomáhá udržovat pohyblivost a mobilizuje zbytky svalů. Toto složité zařízení stálo 142 676 korun. Na polovinu částky přispělo město, část dali zaměstnanci firmy Autobenex, kde Libuše Šimová pracuje, a zbytek doplatila nadace Srdce pro děti.