Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Zdeňka (62): Mám mladíka a jezdím na Harleyi

Už jsem ten život pomalu vzdávala a najednou bych ho nevzdala ani za nic. Doufám, že vám to, ženský, dojde dřív jak mně.
2. února 2010 | 06:43

Poselství pro všechny ženy. Nerezignujte. Na práci, na věk, na štěstí, lásku. Za to hoďte za hlavu starosti z vrásek, odkvétajícího těla, menopauzy. Věřte mi, chystám se na roli prababičky, jezdím na motorce a nikdy mi nebylo líp.

Rozhodně do starýho šrotu!
Když jsem se ve 44 letech rozhodla rozejít se svým druhým manželem, byla jsem přesvědčená, že už jsem si důležité odžila. Že jsem ženská na odpis. A kdyby už se o mě nějaký zajímal, muselo by to být přece ze zištných důvodů. Tak stará bába se nemůže líbit…

Moje rozhodnutí bylo asi takové: Doma už žádného chlapa, žádné video, plavky letěly oknem - kdo by se na to přece díval - a sex? To by se mě chtěl někdo ještě dotknout?

.
Autor: Pavel Machan

S vnučkou jsme tým
Od mládí bydlím v rodinné vilce se svojí maminkou a rodinou své dcery. Právě proto jsem si nikdy ani nemohla přijít osamělá. V době, kdy jsem se rozhodla, že chlapy už teda vážně ani náhodou, se pro mě stala tou nejdůležitější osobou moje vnučka. A stále je.

Tehdy jí byly 4 roky a staly se z nás skvělé parťačky. Spolu jsme chodily plavat, bruslit, lyžovat, jezdily na kole. Trávila jsem s ní všechny dovolené u moře a později na poznávacích zájezdech. Jsme obě tak trochu roztržité a hyperaktivní „zmatkařky,“ a tak jsme spolu zažily na cestách spoustu legrace a neuvěřitelných příhod.

.
Autor: Pavel Machan

Kam se můžu jít zahrabat?
Když mi bylo asi 55 let, řešila jsem, jestli si do Tunisu koupím místo plavek neoprén. To aby ti chudáci, co odjeli s námi na zájezd, nemuseli na tu polonahou hrůzu za ty prachy koukat... Taky trička s krátkým rukávem se zdály být čím dál tím větší problém. Na rukou je stáří přece nejvíc vidět.

Vnučka pomalu a přitom rychle odrostla a s babičkou už to cestování nemusela. A já byla přesvědčená, že by to tak mělo být. V mém věku je přece slušné být doma s maminkou a okopávat záhony. Tehdy jsem také začala pracovat jako správce nadnárodní společnosti. Seznámila jsem se se spoustou zajímavých lidí, novými technologiemi. Koupila si auto. Byla jsem vytržena z každodenní všednosti.

Autor: Pavel Machan

Proč mi ten blázen volá?
V práci jsem potkala muže. Často za mnou chodíval. Volal mi. A kupodivu čím dál míň kvůli práci. „Takovej mladej kluk, mladší jak manžel dcery," říkala jsem si v neuvěření, „s babkou si chce povídat!“ Naše kamarádství nabylo vrcholu, když mě pozval na sraz motorkářů (chopperů a cruiserů). Protože mě vždycky všechno, co má kola, bavilo, neprozřetelně jsem přislíbila, že přijedu.

Slib je slib, a i když se mi tam vůbec nechtělo, vyrazila jsem. Ten den jsem měla svátek a za měsíc jsem měla slavit šedesát. Místo oslavy doma jsem se ocitla v kempu mezi víc než stovkou lidí oblečených v kůži s řetězy. Když jsem vystupovala z auta, říkala jsem si: „Proboha, dávám zpátečku…“. Ale za hodinu už jsem nelitovala a nelituji ani teď. Poznala jsem mezi nimi nové přátele a zažila nádherné výlety jako spolujezdec na motocyklu. Na motorce nikdo neřeší, že jsem ze starého železa, pro ně jsem dobrý parťák a pro jednoho z nich jsem i obdivuhodná ženská.

.
Autor: Pavel Machan

Důchod je jenom hloupé slovo
Mezi všemi zážitky jsem pomalu ale jistě odešla do důchodu a mému příteli nevadí, že když jdeme do kina, říká „jeden dospělý a jeden důchodcovský.“ Naopak smějeme se tomu oba.

Vloni jsem na Harleyi projela Istrijský poloostrov a Švýcarsko. Koupala se ve dvoudílných plavkách - každému může být jedno, jak vypadám - nosím trička s krátkými rukávy a výstřihem, mám doma DVD přehrávač a občas se v domě vyskytuje i chlap.

Takže slovy klasika „nikdy neříkej nikdy“. Letos oslavím 62. Žiji víc naplno než za mlada a těším se, až zas obléknu křiváka. Heč.

Autor: Adéla Pěničková