Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Příběh čtenářky: Zamilovala jsem se do zajíčka, sex s ním byl skvělý!

Románek s mladíčkem nebyl poblém...
11. února 2012 | 06:00

V babičkovském věku ani nedoufala, že by jí osud do života přivál lásku. Byl o mnoho mladší a měl známost, přesto propadl kouzlu krásné a zkušené ženy.

Je mi 46 let, ale lidé mi hádají o pár roků méně. Pracuji v zahraničí jako pečovatelka. Starám se v Německu o jednu starší dámu. Když její dcera odjížděla na dovolenou, chtěla, aby bylo o maminku co nejlépe postaráno.

Bylo třeba zajistit nákupy, abych měla z čeho vařit, proto přijala na výpomoc pětadvacetiletého Adama, který nám měl dělat šoféra. Byl to kluk přesně ve věku mého syna a já mu už při našem prvním rozhovoru naznačila, že jsem asi stejně stará jako jeho mamka.

Měl přítelkyni, mě to bylo jedno

V té době měl přítelkyni, která pracovala jen dva domy od nás. Ráda vycházím s lidmi dobře, takže i přes věkový rozdíl jsem s ním začala budovat drobné společné rituály – ranní kávička, společné obědy a večeře.

Vždycky jsme se spolu nasmáli a on za každé jídlo krásně děkoval a později mi i dal letmý polibek. Jednou jsme si spolu otevřeli lahev vína a Adam se mi přiznal, že ho přitahuji. Strašně mi to lichotilo, a i když jsem věděla, že je to šílené, neodolala jsem malému flirtu.

Jenže když jsem mu při popíjení vínka dala do pusy olivu, něžně mi políbil prsty a mně po zádech přeběhl ze vzrušení mráz. Ztratila jsem hlavu a večer skončil krásným a něžným milováním. A v tomto duchu pokračoval celý týden.

Byla jsem jako puberťačka, dal mi naději

Jiskřilo to mezi námi čím dál víc a my nešetřili doteky a polibky i přes den a nemohli se dočkat večera.

Jenže týden, kdy jsme spolu mohli být, skončil (jemu vypršela smlouva s dcerou paní, o kterou jsem pečovala) a já doufala, že náš románek bude pokračovat. Byla jsem v té době čerstvě rozvedená a Adam mi dodal přesně tolik sebevědomí, kolik opuštěná žena potřebuje.

Svět byl znovu krásný a život měl smysl. Začala jsem o sebe víc dbát a sem tam jsem se dokonce přistihla, jak si zpívám ve sprše. Zkrátka se mi vrátila chuť do života. Počítala jsem dni, kdy jeho přítelkyně odjede na dovolenou k rodičům a my se budeme moct scházet.

Když to šlo, chodila jsem k němu domů a tam jsme se milovali do vyčerpání. I po návratu jeho partnerky jsem si našli chvilku času a tajně se setkávali. Tak uteklo několik měsíců.

Byla jsem v sedmém nebi. Připadala jsem si jako mladá puberťačka, která omdlívá, když se na telefonu objeví číslo jejího milého. I sex jsem s ním prožívala přímo neuvěřitelně.

Tehdy jsem si vzpomněla na knihu Emmy Telelyové – Ženy neblázněte! Věk je jen číslo. Přesně takhle jsem to cítila. Ale nic netrvá věčně a můj románek skončil jeho odjezdem do Irska.

Zvedl mi sebevědomí

Nevadilo mi to, protože mi bylo celou dobu jasné, že to není partner na celý život. Měla jsem ale natolik probuzené sebevědomí, že jsem dlouho nezůstala sama.

Zamilovala jsem se do o 10 let mladšího muže, s nimž mám už pár měsíců krásný vztah. A Adam je moje nádherná vzpomínka, která mi pomohla ze dna.

Takový příval energie a povzbuzení sebevědomí přeji každé zklamané nebo osamělé ženě.

Čtenářka Eva

Autor: vin, Kbak