Příběh sv. Valentýna není historicky ojedinělý. Podobný scénář tragické lásky prožily milióny následujících párů na světě. Ovšem svatý může být jen jeden. To samé platí pro legendu...
Síla lásky. Její apel vítězící nad krutou realitou, svazující vírou, nad smrtí...
Tohle poselství naplnila i Katharine Hepburn se Spenecerem Tracym. Jejich story není historicky přežvýkaným údělem Valentýna. Je současná. Bližší, srozumitelnější. Ale osud osud Katharine a Spencera není až tak ojedinělý. Podobně na tom byly a jsou tisíce jiných párů na světě, jejichž vztah nenašel naplnění z různých důvodů. Většinou z ohledů k jiným.
Hepburn a Tracy byli milenci na stříbrném plátně i mimo něj. Museli unést tíhu cizoložného svazku. Sladkou euforii, vzpoury, alkoholem tišené zklamání. Ona byla slavná, hrdá, soběstačná. On zrovna tak. Navíc ženatý. Katolík svázaný slibem v kostele. Nikdy životní poměr manželstvím nezvršili. Přesto jejich vztah -vzájemnou touhu a odevzdání - lze označit za lásku století.
„Dnes večer jsem ti napsala dopis. Vešla jsem do ložnice a najednou držela v ruce pero. Jsi už dvacet let mrtvý Spencere, bože, tak dlouho,“ čte chvějícím se hlasem hollywoodská ikona Katharine Hepburn. „Pamatuji, jak jsem tě ukládala ke spánku. Nikdy jsi nemohl spát. Nikdy. Usnout pro tebe bylo tak těžké. Odpočinul sis konečně už? Odpočinul sis od těch věcí, co tě trápily, když jsi žil,“ pokračuje v osobním, niterném, dopisu herečka. Vzpomíná na mládí. Život, jenž s osudovou láskou prožila.
Tvořili nejznámější filmový pár, který ve skutečném životě nikdy oficiálně párem nebyl. Natočili spolu devět příběhů. Vždy podobná zápletka. Ona hrála inteligentní a noblesní ženu, on průměrně vzdělaného měšťáka.
Jejich filmy bouraly dogmata feminismu, manželství bez lásky.
V době, kdy se seznámili, byl Spencer uznávaným umělcem. Právě se oženil. Měl peníze, známosti, kariéru. Rozhodně netoužil po změně. Po milence. Nebo to zatím nevěděl. Potkali se v parku před filmovým studiem. Katharine ho vyhlížela. Právě dočetla scénář na film ‚Nejprve stvořil ženu‘ a Spencera chtěla jako filmového partnera. Vždy musela mít to nejlepší. Podali si ruce. Vysoká hubená kráska v kalhotách a o sedm let starší Tracy. „Zdá se, že jsem pro vás moc vysoká,“ řekla tehdy čtyřiatřicetiletá Hepburn. „Nebojte, na mě si vyskakovat nebudete,“ odvětil duchapřítomně Tracy. Tato krátká konverzace jakoby definovala jejich budoucí vztah.
Ve válečné éře Hollywoodu 40. let se Katharine od ostatních hereckých ikon lišila. K prvoplánovému sexy idolu měla daleko. Působila odtažitě, chladně, dokonale. Ostře řezané rysy v obličeji, kalhoty místo sukně. Není divu, že strohému čtyřicátníku učarovala. Part jejího filmového partnera přijal. Snímek slavil velký úspěch. Vzájemná chemie aktérů byla nepopiratelná. Vnímali ji i diváci. Mezi Katahrine a Spencerem vzniklo pouto. Zájem o druhého stoupal. Stali se milenci.
Jejich vztah byl přísně soukromý. Všemožně zastíraný prací, kolegialitou, společnou branží. Katherina se sice stala pro Spencera osudovou, ale také měl manželku. Byl katolík a rozvod striktně odmítal. Inteligentní Hepburn to dobře věděla. Nechtěla mu dávat ultimáta. Raději s lehkostí tvrdila: „Muž a žena by měli každý bydlet v jiném domě. Pak se konečně jednou za čas rádi uvidí.“ On jí byl vděčný a zároveň jej tím provokovala...
Málokdy se spolu objevovali ve společnosti. Hájili si soukromí. Jejich láska přesto byla veřejným tajemstvím. Na jedné straně zákonitá žena, na druhé femme fatale života. Hřešící katolík s biblickým desaterem a zároveň chlapec zlaté hollywoodské éry. Neřešitelné dilema. Napětí ředil Tracy alkoholem, občas sportem, hazardem. Pólo, tenis, poker. Flámy se Sinatrou a J.F. Kennedym. Práce, kariéra, výčitky, láska, bezmocná brutalita... Tohle všechno Katharine vydržela. Tracyho milovala a chápala. Brala to jako daň, že žije s ženatým mužem. Byla tu manželka. Byli tu oni. Nemohli bez sebe žít.
Natočili mnoho nezapomenutelných filmů. Adamovo žebro, Pat a Mike, Žena, která všechno ví. Alkoholismus a deprese si na Spencerovi začínaly vybírat daň. Chřadnul. Cítil, že se blíží konec. Poslední filmovou roli ztvárnil opět po boku osudové partnerky. Hepburn o něj celou dobu natáčení Hádej, kdo přijde na večeři, pečovala. Krátce po dokončení filmu Spencer Tracy v roce 1967 zemřel. Premiéry se nedožil..
Katharine Hepburn na pohřeb nešla. Z úcty k zákonité manželce. A nikdy, až do osmdesátých let, kdy zemřela Tracyho žena, o lásce nemluvila. Všechna tajemství si nechala pro sebe. Až krátce před svou smrtí (v roce 2003) přečetla veřejnosti dopis adresovaný Tracymu. Bylo jí šestadevadesát. Od úmrtí Spensera uběhlo dlouhých šestatřicet let.
„Spencere, tolik jsi utíkal od starostí. Bál jsi se. Čeho jsi se bál? Toho, že tě Bůh nevezme k sobě? Jsem si jistá, že vzal. Jsi tam konečně šťastný? Odpověz Spencere. Neslyším Tě. Já Tě neslyším!!!“
Přidat názor
