Samantha (38): Vyhrála jsem boj s anorexií!

Při výšce sto šedesát dva centimetrů vážila v době své největší vychrtlosti pouhých třicet kilo. Kůže se jí scvrkávala, natahovala na kosti. Její oči se propadly. Samantha začala vypadat jako žena, které je dvakrát tolik let. Ale stále odmítala, že by mohla být nemocná. Mít anorexii.

Matka čtrnáctiletého syna sveřepě ignorovala prosby a naléhání okolí, jež chtělo, aby jedla více, zdravěji. Zlom přišel až ve chvíli, kdy ji otec donutil porovnat její fotografie. Jedna Samanthu zachycovala vyhublou a na druhé byla mladá žena se zdravou figurou. Pohled na na snímky zafungoval. Viděla, co se s ní stalo. Jak nebezpečně je vychrtlá. Rozhodla se nemoc řešit. Překonat ji.

Během šestnácti měsíců, které následovaly, ji matka psala tabulku pokroků. Zaznamenávala pečlivě všechny změny figury. Postupný úspěch zachycený na fotografiích Samanthu motivoval dál bojovat. Dokumentace ji připomínala, že má pravidelně jíst. Upozorňovala, že se vše může zvrtnout, vrátit na začátek.

Samantha, jež žije v anglickém městě Lincoln se svým synem Danielem, říká, „Díky fotodiáři jsem mohla pozorovat, jak se mění můj obličej, tělo. Mé tváře se začaly plnit, vrásky se pomalu vyhlazovaly, kůži už neměla šedavou barvu. Vlasy začaly vypadat o moc zdravěji.“
„ Podívejte se na mě. Už nevypadám, jako bych měla být v penzi. Ty fotky se ukázaly být lepší terapiíl, než kdyby někdo každou hodinu říkal, že mám jíst.,“ dodává šťastně Samantha.

První známky toho, že se z ní stává anorektička se objevily v roce 2005. Tehdy ještě vážila zdravých třiašedesát kilogramů a měla konfekční velikost třicetosm. „Tehdy jsem vážila asi nejvíce za celý život,“ říká o této etapě svého života Samantha.

„Četla jsem někde článek o tom, že na hubnutí pomáhá pít zelený čaj. Tak jsem tedy začala pít dva šálky denně. Do dvou měsíců jsem zhubla celých pět kilogramů. Úspěch,ne? Cítila jsem se skvěle a tak jsem čaj začala pít víc a víc. Ke konci už jsem se vypila na dvacet šálků během dne.“

Brzy na to také si Samantha upravila i jídelníček. Přidělila si pouhých 800 kalorií na den. Objevily se první varovné znaky mentální anorexie. „Začala jsem být čím dál víc pyšná na své hubené tělo. Nevšímala jsem si, nebo spíš neviděla své scvrklé tváře. Ani jak mi vystupují klíční kosti.“

Když v roce 2007 slavila své šestatřicáté narozeniny, vážila už jen třicet pět kilogramů. Rok nato už se její váha propadla o dalších pět kilogramů. Začaly jí vypadávat vlasy. Samantha musela dokonce začít nakupovat oblečení v dětském oddělení, protože ji dospělé velikosti byly velké. Nemohla zastávat normální práci, nakonec zvednout pouhou tašku. Její ruce byly příliš slabé. Neměla sil.…
V té době se její zoufalý otec, Mel Clifton, rozhodl zasáhnout. Výsledek znáte. Šok Samantě pomohl. Ze začátku byla vyděšená, že každé sousto z ní udělá tlouštíka. Rodinné obědy a večeře probrečela. Ale rodina za ní stála, podporovala ji. ,

V květnu minulého roku Samantha Smith znovu začala oblékat svou původní konfekční velikosti třicet osm. .Ctí radu doktora a nestoupá na váhu. „Vypadám a cítím se stokrát lépe, než předtím,“ nadšeně dodává. „Mám vyváženou stravu a čas od času, když přestanu být spokojená s tělem, kouknu se na svůj foto deník. Ten mi vrátí rozum. zpátky. Jak se říká, fotografie někdy nahradí tisíc slov.“