Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Jana Dítětová: Měla pět osudových mužů! Zemřela však úplně sama

18. října 2017 | 06:00

Rudolf Hrušínský o ní prohlašoval, že když se rozdával talent, stála ve frontě dvakrát. Krásná herečka dokázala pro roli udělat maximum a vždy byla perfektně připravená. Klidně si nazula boty obráceně, když to bylo zapotřebí. Do srdcí diváků se zapsala nejen jako Baruška v komedii Prstýnek, ale mnohem později i jako babička ve snímku Jak vytrhnout velrybě stoličku. Oblíbená herečka se ale velkou hvězdou nestala – nejen z toho důvodu, že neměla ostré lokty, ale taky kvůli osudovým zvratům.

Narodila se v roce 1926 v rodině plzeňského hospodského. V hospodě si taky poprvé vyzkoušela, jaké to je hrát. Její debut sklidil velký úspěch. Ve třicátých letech se přestěhovali do Prahy a Jana začala chodit do herecké školy E. F. Buriana. V šestnácti si jí všiml režisér Miroslav Cikán a obsadil ji do filmu Karel a já. Když se pak objevila v romantické komedii Martina Friče Prstýnek, nesmazatelně se zapsala do srdcí diváků.

Poprvé se Jana provdala hned po válce za režiséra a scenáristu Vladimíra Vlčka. Byl to kovaný komunista, který ji neustále přesvědčoval o světlých zítřcích. Jaký to pro ni musel být šok, když emigroval!

V pražském Realistickém divadle pak potkala Josefa Vinkláře, v němž našla druhého manžela. V roce 1955 se jim narodil syn Jakub, který je dnes malířem. Manželství ale netrvalo dlouho, po třech letech Vinklář odešel z bytu jen v bačkorách a už se nevrátil. I potom ale zůstali přáteli.

Opět sama! 

Zdá se, že měla Jana na muže smůlu. O ctitele přitom nouzi neměla. Celý život ji miloval ruský houslista David Oistrach, s nímž si dlouho psala a tajně se scházela v hotelu, když přijel kvůli svým koncertům do Čech. Byl totiž ženatý. V roce 1967 vstoupil do jejího života psychiatr Stanislav Grof a zdálo se, že s ním Jana najde konečně štěstí. Jenže v tomtéž roce získal Grof stipendium v USA a už se nevrátil. Jana zůstala opět sama.

Pak přišel rok 1968 a osud si s ní zase zažertoval. Dostala totiž nabídku, aby si zahrála ve filmu Žert. V tomto osudném roce se do ní zamiloval holandský historik a nakladatel Hans Roty. Na jeho pozvání za ním přijela do Holandska i s tehdy třináctiletým synem. Hans si ji chtěl vzít, a Jana dokonce otěhotněla. Jenže se nedokázala vzdát divadla a Československa. I když Hans navrhl, že se za ní přestěhuje, nevyšlo to. Na naše území vstoupila sovětská vojska a sen o společném životě se rozpadl jako domeček z karet.

Jana šla na potrat a kvůli roli ve filmu Žert přišla na několik let i o práci. Znamenalo to pro ni nejen ztrátu iluzí, ale taky bolest. Na protest vystoupila z komunistické strany a i ona se ocitla na seznamu nežádoucích osob. Další rána přišla zanedlouho. Houslista Oistrach během koncertního turné zemřel a Jana začala strádat ještě víc. 

Neuměla asi stárnout, stejně jako spousta dalších hereček, a tak se upnula k alkoholu. Opilou ji ale nikdy nikdo neviděl! Přidaly se bolesti kyčlí, parodontóza a šedý zákal. Kvůli parodontóze přišla o zuby. V roce 1991 zemřela na stomatologické klinice v Praze na rakovinu hrtanu.

Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Jací byli jejich osudoví muži? Další příběhy hereček z doby první republiky si přečtěte na webu Blesk pro ženy – osudy hereček najdete ZDE

Autor: aši