Antonie Hegerlíková: V sedmdesáti si vzala manžela své nejlepší kamarádky!

11. října 2017 | 06:00

V divadle i ve filmu si zahrála spoustu zajímavých rolí, dodnes si ji ale pamatujeme jako maminku F. L. Věka ze stejnojmenného seriálu, který natočil František Filip v sedmdesátých letech minulého století. V životě byla stejně chápavá jako ve své roli. Přitom se k herectví dostala úplně náhodou. Jako malá totiž chtěla do kláštera a starat se o malé děti. Osud ji však zavál úplně jinam.

Malá Tonička vyrůstala s rodiči v Žilině, tatínek tam pracoval jako vojenský pekař. Jak později herečka vzpomínala, měla idylické dětství. Hodně chodili na výlety po okolí a tatínek je vychovával k úctě k přírodě. Když pak zemřel, bylo Antonii osm let, ale až do smrti na jeho moudré rady vzpomínala.

Rodinná idyla skončila s nástupem fašismu. Matka musela s oběma dcerami utéct do Prahy, kde se Tonička poprvé dostala do divadla. A hned se zamilovala, a to tak silně, že už tenkrát věděla, že nic jiného než herectví dělat nechce. Vidět jste ji mohli nejen v seriálu F. L. Věk, ale taky ve filmech Marketa Lazarová, Romeo a Julie na konci listopadu nebo Babička. Nejvíce ovšem excelovala na divadelních prknech – v Divadle na Vinohradech strávila celý svůj život.

Za druhé světové války poznala svého prvního manžela: divadelního teoretika Antonína Dvořáka. Režíroval v Divadélku ve Smetanově muzeu a právě tam se s ním Tonička setkala. Antonín měl za sebou pobyt v Dachau, odkud se jako zázrakem dostal v roce 1941 domů. Pět let spolu chodili, než se vzali. 6. srpna 1946 byla svatba a pět dnů před ní podepsala i smlouvu do Divadla na Vinohradech. To se stalo na dlouho jejím druhým domovem.

Přesně za rok porodila dceru – a právě ona byla příčinou rozpadu jejich až doposud bezproblémového manželství. Dvořák totiž nesnášel malé děti a Toničce to velmi důrazně naznačoval už před svatbou. Po narození dcery jí řekl, že pokud chce, aby spolu zůstali, musí dát dceru k babičce. Jenže Antonie se dcery nevzdala a odešla i s dcerou.

Nejlepší kamarádka a druhé manželství

Zní to tak trochu jako z pohádky, ale život někdy takový bývá. Ve vinohradském divadle se Antonie podruhé zamilovala, ale do ženatého kolegy Otomara Krejči. Krejča se však kvůli synovi nechtěl rozvést, takže Tonička opět zůstala sama.

Jak mohla vědět, že na svou poslední a velkou lásku si bude muset počkat až do svých sedmdesáti? A že to bude dokonce manžel její nejlepší kamarádky Marie Motlové? Byl jím herec Karel Fridrich, kterého Antonie považovala za slušného chlapa. Ovšem ani na okamžik ji nenapadlo, že jednou bude jejím partnerem.

Když pak Marie zemřela, po dlouhých osmi letech ji Karel navštívil a nabídl jí manželství. Proč prý by měli žít sami, když mohou být dva? Tonička ani na chvíli nezaváhala.

Starý život nechala za sebou, spoustu věcí rozdala a nastěhovala se ke Karlovi do pražských Kobylis. Prožili spolu osm let, než Karel zemřel. A Tonička až do své smrti vzpomínala na to, jak šťastní byli a jak úžasně se jako žena vedle něj cítila. Antonie Hegerlíková zemřela v prosinci roku 2012.

Autor: aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile