Marie Glázrová: Muži po ní toužili, ona ale celý život milovala jednoho jediného!

6. září 2017 | 06:00

První republika měla herečky, které obvykle hrály jednu jedinou roli po celou svou kariéru. Některé byly milovnice, jiné komičky a jen výjimečně se objevil univerzální talent. Marie Glázrová byla jedním z nich! Oduševnělá kráska s uhrančivýma očima a kultivovaným projevem zvládla zahrát všechno – od dramatu po komedii. Jen si vzpomeňte na její pověstnou facku v pohádce Byl jednou jeden král, kterou vlepila Vlastovi Burianovi!

Herečkou už od dětství

Marie Glázrová měla štěstí, protože na rozdíl od mnoha jiných kolegyň, kterým rodiče většinou herectví zakazovali, ona měla už od dětství velkou podporu u svého otce. Vavřinec Glaser byl lékař, a i když žil s rodinou v moravské vesničce Horní Suchá (okres Karviná), zajímal se velmi intenzivně o kulturu. Jeho největším koníčkem pak bylo ochotnické divadlo. Proto své dceři nikdy nebránil, aby to zkusila i ona. Naopak ji podporoval a brával ji na zkoušky ochotnického spolku. Jediné, co vyžadoval, bylo vzdělání, především jazykové. Ve čtrnácti tak mluvila několika jazyky včetně polštiny, němčiny a francouzštiny. Její budoucnost však byla jasně daná.

Ze školy přímo na divadelní prkna

Z Moravy zamířila mladá dívka do Prahy na konzervatoř, kde patřila k premiantům. Ať už šlo o činohru, zpěv nebo tanec, všechno jí šlo. Taky školu skončila jako jedna z nejlepších. Čekala ji zářná budoucnost. Zkusila se přihlásit do Divadla Vlasty Buriana, ale nepřijali ji. A tak zamířila do Plzně, kde sbírala zkušenosti v Městském divadle. Téměř hned zaujala nejen diváky, ale taky odborníky, takže po roce se zase stěhovala do Prahy a na dalších pět let se stala členkou Divadla na Vinohradech. V roce 1937 divadlo opustila – a to kvůli filmování. Stala se z ní hvězda filmového plátna a patřila mezi nejpopulárnější herečky té doby. V anketách popularity byla vždy na předních místech vedle Mandlové, Gollové a dalších hvězd. Během dvou let natočila Glázrová dvanáct filmů. Pak přišla ale nabídka do Národního divadla, kterou nemohla (a ani nechtěla) odmítnout. Byla to navíc nabídka osudová.

 

V Národním našla svou lásku

Nejdřív zde pouze hostovala, ovšem v roce 1940 ji vedení divadla nabídlo stálé angažmá. Zůstala zde osmačtyřicet let, až do roku 1987, kdy odešla do důchodu. Divadlo ji kromě řady úžasných rolí „darovalo“ i osudovou lásku. Mužům se líbila její noblesa i elegance a zároveň vášeň, která z ní vyzařovala. Mnozí se do ní zamilovali, třeba herec Svatopluk Beneš. Ona však svoje srdce věnovala slavnému opernímu pěvci Národního divadla, Eduardu Hakenovi. Seznámili se na schodech – on si něco broukal a ona stála a četla. Vzali se po sedmi letech. Narodila se jim dcera a při výchově byli velmi zásadoví. To byli ostatně i v životě. V jejich manželském životě nebyly žádné skandály a jejich manželství bylo šťastné a dlouhé. Do zlaté svatby jim chyběl jen jeden rok.

 

Konec života byl trpký

Ve třicátých letech natočila Glázrová spousty filmů, vidět jste ji mohli v Babičce v roli kněžny, s Adinou Mandlovou si zahrála v Nočním motýlu, v komedii Martina Friče Poslední muž, skvělá byla ve filmu Maryša či v dramatu Lidé na kře. Kdo mohl tušit, že hlavní role ve filmu Rozina Sebranec, který měl premiéru po osvobození, byla na dlouho jedna z posledních jejích filmových rolí! I když si za války s nacisty nezadala, najednou po ní pro ni nebyla práce. Výrazně se zapsala do paměti už jen ve snímku Vyšší princip nebo v pohádce Byl jednou jeden král. Naposledy se před kamerou mihla v roce 1986 ve filmu Velká filmová loupež. V roce 1960 získala titul zasloužilá členka Národního divadla, ale jako by to nic neznamenalo. Od té doby až do roku 1987 dostala jen čtyři role! Naposledy si zahrála v roce 1983 s Danou Medřickou v Kočičí hře. Divadlo jí chybělo, byla zatrpklá, navíc v roce 1996 zemřel její milovaný manžel. Přežila ho o čtyři roky, zemřela v devětaosmdesáti letech v roce 2000.

 

 

 

 Jak vypadala móda první republiky? Takhle!

 

Podívejte se, jak vypadala prvorepubliková móda a šaty Adiny Mandlové • VIDEO: 

Autor: aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile