Antonie Nedošinská: Filmová máma, která měla zakázáno zhubnout

7. června 2017 | 06:00

Hrála dobrosrdečné matky s pořádně ostrým jazykem a hrála je tak dobře, že patřila k nejoblíbenějším herečkám první republiky. Její bodré vystupování a laskavost z ní udělaly hvězdu, která i dnes zaručeně rozesmívá. I pro její kyprou postavu jí říkali kolegové „máma“ – a vlastně právem. Mateřská role ji naplňovala i v soukromí. Pro rodinu by sice udělala cokoli, ale herectví by se nikdy nevzdala!

Švadlena s hereckým talentem

Narodila se v roce 1885 na pražském Smíchově, a i když byl její otec dělník, byl dlouholetým členem pěveckého sboru Hlahol. Přesto se rodičům moc nelíbilo, aby se dcera stala herečkou, a tak se musela vyučit švadlenou. Prý nebyla na herečku dost hezká. Maminka Antonii říkala: „Raději budeš šťastná švadlena než nespokojená herečka!“ Jak moc se v tomhle paní Valečková mýlila! Pravda ale je, že šití se jí později v životě mnohokrát hodilo, a to nejen na filmovém plátně, kde představovala laskavé maminky, které tak skvěle hrála.

Lásku našla v divadle

Herectví se Antonie nevzdala a tajně chodila do herecké školy Karla Želenského. Tam chodila večer, když skončila ve škole, a tenhle dvojí život vydržela až do roku 1909, kdy jí bylo třiadvacet let. Rodičům řekla pravdu a vydala se s kočovnými divadelními společnostmi po zemi. Takhle to táhla deset let!

Během té doby si divadlo opravdu zamilovala. A zamilovala se i do ochotnického kolegy Jiřího Nedošinského. Ten měl solidní místo v bance a Antonii řekl: „Slečno, když si mě vezmete, už nebudete muset hrát divadlo.“ Jenže ona mu odpověděla: „Ale já ho musím hrát.“ A Jiří ji tak miloval, že se vzdal místa v bance. I on "se upsal" divadlu.

 Nikdy nesměla zhubnout!

V roce 1919 se Nedošinská s manželem vrátila do Prahy a stala se členkou Švandova divadla. V něm hrála devět let. Právě díky tomuto divadlu se Antonie dostala i k filmování. Poprvé si v němém filmu zahrála v roce 1916 – a samozřejmě matinku. Velmi brzo se stala hvězdou němého filmu. Hrála i ve třech filmech ročně a celkem čítá její filmografie osmdesát snímků!

V komediálních rolích byla vynikající, ovšem uměla i ty dramatické, jen jich moc nedostávala. Sem patřily role ve filmu Tonka Šibenice nebo historické drama U snědeného krámu. No, a ještě jedna zajímavost stojí za zmínku. Producenti jí ve smlouvě přímo nařizovali, že nesmí nikdy zhubnout – ano, vedle hereckých schopností byla důležitá i její kyprá postava!

Šikovná kuchařka i elegantní dáma

Antonie byla nejen skvělá herečka, ale taky matka a manželka. S manželem měla byt nedaleko divadla, takže se vedle hraní věnovala i domácnosti. Prý zvládla nejen uvařit oběd, ale i zkoušku na divadle, vrátit se domů, postarat se o dceru, uklidit a večer jít na představení.

Vedle toho byla velmi zručná, ne nadarmo se vyučila švadlenou. Ráda vyšívala ubrusy, dečky, polštáře a gobelíny, háčkovala, výtečně vařila (její specialitou byl zajíc na smetaně, o kterém si její kolegové vyprávěli). Její výtvory směřovaly velmi často jako dárek hereckým kolegyním. A i když ve filmu nevystupovala jako elegantní dáma, ve skutečnosti si ráda hezké šaty dopřála. Nešlo ani jinak: její postava byla nekonfekční, takže šaty si musela dávat šít.

Muži jejího života

Jediným mužem jejího srdce byl manžel Jiří, který kvůli ní obětoval svou kariéru bankovního úředníka. Nikdy ale nelitoval, jejich manželství bylo harmonické, bohužel však krátké. Pan Nedošinský zemřel na anginu pectoris v třiačtyřiceti letech a zanechal za sebou osmatřicetiletou Antonii a třináctiletou dceru Jiřinku.

Paní Antonie se už nikdy nevdala. Přesto se po jejím boku objevoval ještě jeden muž, a tím byl herecký kolega Theodor Pištěk. Poprvé si spolu zahráli v roce 1921 a od té doby se objevovali pětadvacet let v různých filmech, a to i takových, jako jsou Matka Kráčmerka, Cech panen kutnohorských nebo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Jejich herectví bylo doslova koncertem, a tak není divu, že se oba stali nejoblíbenější hereckou dvojicí českého filmu. V anketě České televize pak zvítězili jako nejoblíbenější pár století! Naposledy si spolu zahráli v roce 1947 v Čapkových povídkách režiséra Martina Friče. O tři roky později Antonie zemřela, bylo jí pětašedesát let.

Víte, jak na hezké holky? Takhle na ně jde komik Tigran Hovakimyan:

Komici v ženském světě: Tigran Hovakimyan ví, jak na hezké holky • VIDEO: 

Autor: aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile