V šestnácti letech jsem chodila na střední školu a všichni včetně mých rodičů si o mně mysleli, že jsem poslušná, inteligentní holka, která to dotáhne hodně daleko. Do té doby jsem o kluky neprojevovala nijak velký zájem, ale pak jsem se, pro mě záhadným způsobem, zamilovala do chlapce, kterého jsem si nikdy předtím nevšímala. Věděla jsem o něm, že neodmítne žádnou holku a že je pořádný sukničkář.

Začal to na mě zkoušet a „oblbovat“ mě. Zpočátku jsem mu samozřejmě nevěřila, ale nakonec jsem to s ním přece jen zkusila. Všechno muselo být absolutně tajné, protože jsem se bála reakce rodičů. Kdyby se o našem vztahu dozvěděli, asi by zešíleli. Přesto jsem to riskla, láska byla silnější než strach. Celý rok jsme se schovávali a scházeli se potají většinou v parku. Myslela jsem jen na svou lásku, a to se zákonitě odrazilo i na mém prospěchu. Navíc jsem za nějakou dobu zjistila, že jsem těhotná. Byl to pro mě šok! Na sto procent jsem si byla jistá, že mě doma zabijí. Vždyť jsem neměla dodělanou školu a věděla jsem, že poslední ranou pro rodiče bude, až zjistí, s kým to dítě čekám. Nakonec se to dozvěděli od lidí z našeho města, kteří byli rádi, že se můžou pochlubit novými drby.

ANO řekla na kapačkách, za dva dny zemřela

Rodiče doslova šíleli, strašně na mě řvali, a dokonce jsem dostala i pár ran páskem. Nejhorší ale byla jejich slova, která mi rvala srdce. Nenáviděli mě a chtěli po mně, abych šla na potrat a rozešla se se svým přítelem. Vyhrožovali mi, že ho jinak nechají zavřít. Jen jsem brečela a říkala jim, že si dítě nechám a školu nějak vyřeším, stále ale trvali na svém. Nakonec jsem i já začala uvažovat o tom, že se vzdám své životní lásky i našeho dítěte, budu chodit dál do školy a poslouchat je. Přítel mi ale dodával sílu. Stále mi opakoval, že spolu všechno zvládneme. Byl velmi šťastný a na miminko se těšil, na rozdíl ode mě. Mě to trápilo.

Doma jsem to měla těžké. Rodičům jsem se snažila vyhýbat. Většinou jsem byla se svým přítelem celý den venku, až večer jsme se loučili a každý šel domů. I když jsme spolu čekali dítě, ani jednou můj otec nedovolil, aby u nás přítel přespal. Trpěli jsme, ale nedalo se nic dělat.
Časem se rodiče zklidnili a smířili se s tím, že je jejich sedmnáctiletá dcera těhotná. Pak přišel velmi komplikovaný porod. Dcera se narodila pomocí kleští a museli ji oživovat. Nakonec ale všechno dobře dopadlo. Teď je z ní malá slečna a my jí pořídili ještě sestřičku.

Čtenářka Andrea