Potkali se na karlovarském filmovém festivalu. Julie (24) zaujala Pavla (51) na první pohled, a to nejen svým vzhledem. Překvapilo ho, že si krásná mladá dívka čte v restauraci knihu. A jelikož tam nebylo mnoho volných míst, měl Pavel důvod přisednout si. Do Karlových Varů na festival se chtěli spolu vydat i po roce chození, ale pro Pavla si přišla policie a následně byl odsouzen ke 3 rokům vězení. Letos v červenci, po 4 letech, si romantické setkání zopakovali. A tak se Julie ve stejné pizzerii začetla a čekala, jestli si k ní, tentokrát už její manžel, přisedne. Svatebčany byli novináři Jako manželé se teprve teď oťukávají, protože Pavla propustili z vězení teprve nedávno. Ale každé své společné výročí slavili, i když jen ve svých dopisech. "Když byl Pavel zavřený, každé datum, které pro nás dva něco znamenalo, jsme hrozně prožívali. Bylo strašné, že jsme nemohli být spolu," říká Julie. V dopisech, které si denně psali, se domluvili na svatbě a Pavel písemně požádal tatínka Julie o ruku jeho dcery. Na svatbě byli jen novomanželé, svědci a 20 novinářů. "Oddávající nás prozradil, a tak o nás věděli všichni. Nakonec to ale bylo to nejlepší, co se mohlo přihodit. Díky obřadu a krásným snímkům, které přinesly noviny, se karta obrátila a můj případ začali lidé chápat i z jiného úhlu," říká Pavel o obřadu, který se konal 28. května. S Julií mohl odsouzený tenkrát strávit neuvěřitelných 21 hodin. Prstýnky z křemene, které si vyměnili, symbolizují pevnost a trvanlivost. Navíc jsou ve tvaru kostky cukru, aby měli manželé sladký život. Tři hodiny měsíčně První rok manželství si Pavel ještě odpykával trest, a tak byla Julie tak trochu slaměnou vdovou. Nyní už je atmosféra odlehčenější a Julie o té době dokonce vtipkuje: "To byl nejúžasnější rok mého manželství." Zároveň se jí však stále vybavuje, jak těžkou dobu tehdy prožívala: "Byl to takový zvláštní druh samoty. Nebyla jsem sama ze svého rozhodnutí a nikoho jsem nehledala. Prostě jsem jen osaměle čekala." V té době prodávala Julie umělecké předměty a díky výdělkům mohla udržovat Pavlův byt. Pro návštěvy měl Pavel vyhrazené ve vězení 3 hodiny měsíčně, a tak si je rozdělili na 1,5 hodiny každých čtrnáct dní. "Bylo to málo, navíc jsme se nemohli ani pořádně obejmout, protože nás ostatní sledovali. Prostě nás znali z Blesku. Nejhorší bylo, když Pavla odváděli zpátky, to bylo hodně nepříjemné," vzpomíná Julie, podle níž se její muž při odpykávání trestu hodně změnil. "Především si uvědomil, kdo jsou jeho opravdoví přátelé a hlavně - kdo jsem já. Je pozornější a víc o věcech přemýšlí. A když se zrovna nepereme, je to všechno moc krásný." Manželství po roce Pro oba je samozřejmě těžké zvyknout si, že konečně mohou být spolu a bez jakéhokoliv omezení. "Tři roky jsem o všem rozhodovala sama a najednou musím plánovat. Trochu mě to manželství zaskočilo," přiznává Julie a Pavel přitakává: ,,No chvílemi to je u nás doma divoké, ale když si to střízlivě zvážím, co jsem mohl čekat jinýho? Když si tak krásná dívka čte Egona Hostovského, co od ní můžu čekat?" Když mají partneři volno, většinou si spolu povídají. Jelikož se dlouho neviděli, mají si co říkat. Co se týká domácích prací, Pavel je z vězení zvyklý na dril. Ovšem to neznamená, že by se naučil pořádkumilovnosti, ba naopak, je rád, když může kalhoty jen tak beztrestně odhodit a nechat je tam ležet. "Domácí práce vykonávám většinou já, protože Pavel nepořádek nevidí - je vůči němu rezistentní. Ale musím uznat, že mi zase dělá každé ráno čaj," chválí Julie svého muže a Pavel upřesňuje: "Ano, každé ráno udělám kotel čaje a vytahám z lednice, co tam je. Pak to hezky naaranžuji na talíř." Potomek je v plánu Děti neplánují, ale kdyby Julie otěhotněla, budou oba rádi. Pavel se dokonce moc těší, protože v žertu tvrdí, že by se Julie starala o miminko a neměla by čas na zbytečné žárlení. Tuto její vlastnost ale toleruje a uznává, že je v právu. "Beru to jako následek svého předešlého chování, takže nemám právo se bouřit. Nicméně, když už je to nesnesitelné, tak u nás doma nastane Itálie. Já začnu odcházet, žena mě zadrží a je to. Julie má speciální druh žárlivosti - je to retro-žárlivost na moje bývalé partnerky. Z toho se nemůžu vykroutit. Bránit se nelze, všechno je prokázané," říká Pavel a Julie objasňuje: "Nejsem zrovna tichý typ a klidně řeknu Pavlovi cokoliv. Je mi úplně jedno, kdo u toho je. Je pravda, že mu často něco vyčítám. Když se balím, jako že odejdu, Pavel se ptá, kam jdu, když jsem jeho žena." Svoje líbánky letos manželé prožijí v Chorvatsku, kam jedou na celý měsíc. Bude to jejich první společná dovolená.

Jak to vidí? Co vás na vašem partnerovi zaujalo ze všeho nejdříve? ONA: Vyzařovala z něj prostě osobnost. ON: Když si dívka s touto vizáží čte, to je dost dobrý, ne? Shodnete se u výběru televizního pořadu? ONA: Na televizi se moc nedívám, a když už, tak nemusím zprávy. ON: Spíš nějaký film. Sportujete rád/a? ONA: Nejsem ten typ, že bych musela být 2x týdně v posilovně. Dříve jsem sportovala, teď ne. ON: Rád bych jezdil na kole, chtěl bych, aby si ho pořídila i Julie a jezdila se mnou. Já bych bez ní nikam nejel. Chodíte spolu nakupovat oblečení? ONA: Ano. ON: Velice rád. Když si kupovala tyhle šaty, taky jsem byl u toho. Umíte koupit partnerovi/ce dárek, ze kterého má radost? ONA: Určitě ano. ON: Třeba tuhle košili mi koupila Julie a je skvělá. 17