Single život: Pohoda, nebo znouzectnost? Jak vnímáme ženy, které žijí samy?

25. března 2016 | 06:00

Bez partnera žije v současné době čím dál tím více lidí. A nejde jen o muže a ženy mezi dvacítkou a čtyřicítkou, kteří se rozhodli nepřizpůsobovat se nikomu jinému a udržet si svou nezávislost a svobodu. Jsou to i lidé, kteří za sebou nějaký vážný vztah mají, možná i manželství. Jenže to se nepovedlo a oni teď zjišťují, že vlastně nikoho nepotřebují a že si vystačí.

Ještě před několika desítkami let by hlavně nad ženami bez partnera většina lidí ve společnosti vzdychla a soucitně by jim popřála, "ať si hlavně brzy někoho najdou". Jak je tomu dnes? Jsou single ženy stále vnímány jako "smolařky" nebo "neprovdatelné"?

Lidé, kteří se rozhodli žít bez partnera, už dávno nejsou považováni jen za "staré mládence" a "staré panny". "Přesto se ale setkávám pořád se soucitem a pocitem, že lidem musím vysvětlovat, že nejsem chudinka," říká devětatřicetiletá Lucie. Má zajímavou práci, ve volném čase píše divadelní hry pro přátele z ochotnického souboru. V jejím okolí se vyskytuje dost mužů i kamarádek, nedostatkem intimity nebo zábavy podle svých slov netrpí. "Nikdy jsem to neplánovala. Tak nějak to prostě vyplynulo. Vztahu se nijak záměrně nebráním, jen jsem prostě ještě nezažila takový, ve kterém by mi bylo lépe, než je mi takhle. Možná je v tom kus sobeckosti, ale taková prostě jsem," říká.

 

Pro život bez partnera se rozhoduje čím dál tím více žen i mužů. Podle údajů Českého statistického úřadu je single domácností celá třetina. "Neřeším, na jak dlouho to je," říká rozvedená dvaapadesátiletá Ivana. "Možná s někým ještě žít budu, možná ne. Teď je mi dobře samotné, protože se konečně nikomu nepřizpůsobuji a mohu myslet také na sebe. Mohu dělat věci, na které jsem dříve čas neměla nebo kterých jsem se vzdala."

Svobodný nerovná se nezodpovědný

Také ona ale pociťuje, že musí své okolí přesvědčovat, že opravdu není chudinka a že jí nic nechybí. "Děti už bydlí samy, ale máme hezké vztahy, takže se nebojím, že jednou skončím úplně sama. Přesto mám pocit, že mě tak někdy mé okolí vnímá. Jako smolařku."

Stigmatizaci se single lidé nevyhnou ani ve Spojených státech, kde by společnost mohla být na jednočlenné domácnosti a život bez partnera možná zvyklá více. Stereotypy vybudované v minulých dekádách stále přetrvávají, a tak i tam zažívají single lidé podobné pocity: méněcennost, pocit, že jsou hodni soucitu, nedůvěru, jako by měli pořád někoho přesvědčovat o tom, "že jsou fakt v pohodě".

Studie uveřejněná v časopise Current Directions in Psychological Science ukázala, že vdaným a ženatým lidem jsou obecně přisuzovány lepší vlastnosti: podle lidí jsou milí, upřímní a vyzrálí, zatímco single jedinci jsou spíše spojováni s termíny "osamělý, nešťastný a ošklivý". Lidé žijící v manželství jsou také pro ostatní důvěryhodnější.

Jsme sami, ale ne osamělí

"Nikde není dáno, že opravdové štěstí zažijete jen v manželství," říká Lucie. V tomto směru nemají jasno ani vědci: některé studie dokazují, že v manželství žijeme déle, ale tloustneme, jiné zase, že v něm zažíváme více stresu než v životě v jednočlenné domácnosti. O kvalitě života konkrétního člověka to ovšem nevypovídá vůbec nic. Bude to vždycky jen a jen on, kdo bude ve svém životě šťastný nebo ne. A nebude v tom hrát roli, jestli se mu o tom povede přesvědčit okolí.

Autor: is
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile