5 citátů, které lidem změnily život. Jaké jsou jejich příběhy?

  • Někdy člověk potřebuje jen ujistit, že v těžké situaci není sám.
    27. ledna 2016 | 06:00

    Někdy se člověk plácá v obtížné situaci a neví, jak z ní ven. Čím víc všechno rozebírá s přáteli či rodinou, tím je zmatenější. A pak si přečte jednu krátkou větu a rázem se mu uleví: někdo jiný to prožíval taky. A ještě ke všemu to shrnul do jednoduchého sdělení, které teď koluje po internetu jako citát, který tak pomáhá! Jaké citáty pomohly lidem v jejich těžkých situacích?

  • Když se objeví příležitost, je už příliš pozdě na přípravu

    ...
    "Vždycky jsem měla všechno naplánované hodně dopředu. Nesnáším improvizaci, raději si vždycky šestkrát najdu místo na mapě, když jdu někam, kde to neznám," líčí šestatřicetiletá Marie. "Proto mi přišlo úplně nereálné, když mne oslovila kamarádka s tím, jestli bych po ní nepřevzala obchůdek u nás na náměstí. Její manžel se stěhoval za prací, ona věděla, že květiny a dárky mám ráda a že by mne to bavilo. Nikdy bych do toho nešla bez svého plánu a půlročního přemýšlení. Ale bylo potřeba se rozhodnout rychle. A tak jsem si řekla, že to zkusím. Samozřejmě to bylo ze začátku strašně náročné a spoustu věcí jsem řešila za chodu, ale klaplo to. Až později jsem někde četla tenhle citát, který přesně odpovídal mé situaci. Člověk si musí vážit i takové příležitosti a nemyslet si, že se bude opakovat, až se stihne dostatečně připravit."
  • Když nemůžeš změnit situaci, změň své myšlení

    Menopauzy se mnoho žen děsí, přitom není vůbec proč.
    Sedmapadesátiletá Michala vzpomíná, jak se před deseti lety dozvěděla, že její manžel si našel mladší milenku. A i když se po čase rozhodl pro to, že se vrátí, a Michala mu odpustila, nedokázala se se situací vyrovnat. "Pořád jsem vnímala zradu, ponížení, styděla jsem se před rodinou i známými. Musela jsem jít na terapii a tam jsem se s paní doktorkou dopracovala k téhle myšlence: je jen na mně, jak se na celou situaci budu dívat. Někdo by mne mohl vnímat jako vítěze, jako tu, za kterou se muž vrátil a která mu za to stála. Je to těžké, ale někdy stačí jen změnit úhel pohledu. Jak říká Larry Page, jeden ze zakladatelů Googlu: To, co vidíš, záleží vždycky na tobě."



  • Neodsuzuj druhého člověka, dokud jsi nestál na jeho místě

    Respekt je jednou z věcí, bez které se muž ve vztahu neobejde.
    "Můj manžel má bratra, se kterým se rodina nestýká, protože je alkoholik. Vždycky jsem jim to měla za zlé, hlavně manželovi. Je to tvůj brácha, měli byste ho donutit jít se léčit, to byly moje pocity. Manžel ani rodina o tom nikdy nemluvili, považovali to za uzavřenou věc," vypráví jednapadesátiletá Zdena. "Teprve ve chvíli, kdy se syn mé nejlepší kamarádky potýkal se závislostí a já to s ní prožívala takřka v přímém přenosu, jsem to pochopila: když člověk nechce a je vám ochoten prodat i střechu nad hlavou, aby měl na svou závislost, musíte si prostě říct někdy dost. Teprve potom, kdy mi kamarádka plakala, že ji syn okradl, a já ji litovala, jsem pochopila, že manžel prožíval kdysi s bráchou to samé. Mnohokrát jsem se jemu i jeho mámě v duchu i nahlas omluvila. Opravdu, kdo to neprožil, nemůže nikoho soudit," dokončuje ve zkratce Zdena svůj příběh.

  • Psi štěkají právě na toho, koho neznají

    ...
    Třiačtyřicetiletá Helena měla od první chvíle, kdy se stala matkou, jasno: chtěla svým dětem dopřát lepší zkušenost ze základní školy, než měla ona. "Rozhodla jsem se pro školu, kde se neznámkuje, kde se děti učí hodně ve skupinách a kde si do jisté míry samy řídí, co je zajímá." Tušila, že u příbuzných narazí, jejich reakce ji ale zaskočila. "To, že budeme v rodině za exota, jsem čekala. Ale to, že to budou předhazovat i dceři, to mi bylo líto. No jo, vlastně, vy jste ta zvláštní škola – to byla ještě ta nejmírnější reakce. Pořád mé rozhodnutí zpochybňovali a varovali mne, jaké bude mít dcera v budoucnu problémy. Dlouho jsem se s tou situací vyrovnávala a byl to shodou okolností citát Herakleita na stránkách naší školy, který mi hodně pomohl. Lidé budou vždycky odsuzovat to, čemu nerozumějí. Až bude někdo z nich opravdu poslouchat, co se ve škole děje a dělá, pak se s ním budu bavit a budu brát jeho námitky. Ale pokud bude argumentovat tím, co slyšel u holiče, pak – je mi líto," uzavírá.

  • Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí


    Nová knihovna má růžovou pohovku, křesla i zvířecí regál.
    Dvaatřicetiletá Tereza a její manžel žijí v malém městě na jihu Čech. Platí si nájem v bytě, i když by mohli bydlet v baráku po tetě. To by ale znamenalo stěhování a změnu práce. "Musela bych odejít z knihovny, a to se mi nechce. Příbuzní i rodina na nás tlačí, proč platíme nájem, že vyhazujeme peníze a dáváme je cizím. Ale já to tak nevnímám: bydlím ve městě, kde to mám ráda, mám tu kamarády a skvělou práci, tak proč bych to měnila? Prý bychom mohli za ušetřené peníze mít lepší auto, jezdit každý rok k moři." Tereza ani její manžel ale moře zas až tak nepotřebují. "Asi bychom měli víc peněz, to je pravda. Ale já jsem daleko radši, že dělám něco, co mne baví." V místní knihovně kromě půjčování organizuje čtení pro děti, setkávání se spisovateli a kulturní večery. Citát od Alberta Einsteina přesně vystihuje její pocit: pro každého je úspěchem něco jiného.

    Úspěšní lidé si nenechají diktovat ostatními, čeho by měli dosáhnout a co mají chtít. Čtěte zde, co úspěšní lidé ještě nedělají.

Diskuse ke článku
.
Video
1080p 720p 360p
DesktopMobile