Pánové svou sexuální vlažnost u odborníků většinou neřeší. Berou ji jako důsledek náročné stresuplné doby. Berou ji jako daň za kariéru, daň za potřebu co nejlépe zabezpečit rodinu. Tak co bys ještě drahá chtěla, dělám maximum...
Tradiční mínění, že muži jsou nadržení samci, otroci chtíče a žena je štvaným erotickým objektem, pomalu ale jistě dostává trhliny. Žen, které se cítí milenecky zanedbávány, přibývá. Ten můj se mnou nespí – tenhle problém začíná řešit řada partnerek. Jen o něm veřejně nemluví. Ale to neznamená, že neexistuje.
Někdo na to prostě není
Pro ženu a její sebevědomí neexistuje větší rána než pocit, že partnera nevzrušuje. Odmítá se s ní milovat. „Když jsem brečela nad svým spokojeně spícím mužem, připadala jsem si ponížená a jako žena totálně nemožná. On se mnou totiž nechtěl spát,“ svěřuje se sedmadvacetiletá Milena. Než začala žít s Otou, měla za to, že celý svět se jen hemží muži, kteří netouží po ničem jiném než po sexu. Jenže o to její muž nestál. Ne že by pro něj nebyla atraktivní. Problém není ani v tom, že by jí nemiloval. Jemu to prostě nic neříká. V posteli si raději čte nebo spí.
Jenže ona o sex stála a stojí. Smutek z odmítnutí se s přibývajícími měsíci změnil v zoufalství a naštvání. „Překvapilo mě, že má muž menší sexuální potřebu než já. Počítala jsem dny, pak týdny celibátu a když jsme se dostali k téměř půlroční pauze, byla jsem přecitlivělá a nešťastná. Vím, že mě má rád, ale strašně se na něj za to, že se spolu nemilujeme, zlobím. Zvlášť, když mi kamarádky vypráví o tom, jak se jejich muži neustále dožadují sexu,“ vypráví Milena. Jenže s odlišným sexuálním temperamentem toho moc nenaděláte a podle sexuologů se ten aktivnější musí přizpůsobit méně aktivnímu. Mileně trvalo několik let, než se jakž takž smířila s tím, že její sexuální život už prostě nikdy nebude bouřlivý.
Místo sexu běh?
Odborníci radí na partnera nenaléhat a pokud možno vyrazit do sexuologické poradny. Milena vyzkoušela téměř vše, ale s problémem nehnula. „Snažila jsem se o něm s manželem mluvit, sváděla ho, vymýšlela erotické hry. Nic nepomohlo. Klidně se v posteli pomazlil, a když jsem měla pocit, že doteky musí přerůst v sex, otočil se a usnul. Já spát nemohla. Přemýšlela jsem, jestli si nemám najít milence, nebo dokonce nového muže. Ale pak jsem zvážila všechna pro a proti - manželství vyhrálo. Neříkám, že to bylo snadné, ale nakonec jsem objevila jiný ventil. Chodím cvičit a běhat, místo sexu si večer v posteli čtu, a když už se to nedá vydržet, uspokojím se sama“.
Nechce manžel, chce milenec
Úplně jinak se s nedostatkem manželského sexu vyrovnala čtyřicetiletá Kristýna. Chvíli se snažila (podobně jako Milena) o mužovu erotickou pozornost bojovat. Nakonec to vzdala. „Je to pro mne důležité, a když nechtěl manžel, našla jsem si milence. Žádného stálého. Za posledních pár let jsem jich vystřídala několik. Nejde mi o lásku, jen o sex. Spousta chlapů je doma sexuálně neuspokojených a shání povyražení někde jinde. Víc energie než hledání mě stojí snaha nevěry utajit. Nechci se rozvádět, jen uspokojit své potřeby. Nakonec jaképak nevěry, když se mnou můj muž nespí,“ obhajuje se Kristýna.
Proč to nejde?
Dost často je opravdu na vině doba. Nový žebříček hodnot života. O momentální hospodářské krizi nemluvě. Rozpor snů a reality rodiny s dětmi. Frustrovaná manželka a uštvaný choť. Oba se cítí být obětí, což osvobozujícímu, živelnému sexu nenahrává.
V historii se muži o sexuální slast ženy příliš nestarali. Podstatné bylo jejich uspokojení, orgasmus partnerky neřešili. Dnes je to jiné. Ze sexu se stal showbyznysem živený kult, nikoli lidská přirozenost. Podle polského sexuologa Zbigniewa Idzebskiho trpí spousta mužů strachem z vlastního selhání. Místo aby si sex spontánně užívali, berou erotiku jako povinnost uspokojit, což radost vytlačuje.
Pokles sexuálního zájmu může být v psychice, která apetit zablokuje nebo ve špatné fyzické kondici. Nefunkční penis leckdy anoncuje závažné zdravotní problémy: cukrovku, onemocnění srdce a cév, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo onemocnění prostaty. Každopádně s poruchou erekce se
potýká téměř polovina mužů nad čtyřicet let.
Co s tím?
Je dobré o problému mluvit. Samozřejmě s maximálním taktem, velmi citlivě. Scény a výčitky situaci jen zhorší. Také je nutné si uvědomit, že všechno se vším souvisí - s životním stylem, komunikací, fyzickým zdravím, duševním rozpoložením. Na konzultaci k sexuologovi může zajít žena sama, ne k němu vláčet vzpouzejícího se miláčka. Svůj půvab mají i malé lsti – co takhle mu tajně hodit viagru do kafe? Na prádélko ze sex shopu či ordinérní kozačky do bordelu je lépe zapomenout. Neukojená nešťastnice totiž riskuje, že se místo erotického symbolu stane trapnou loudilkou, která sváděného chlápka k smrti vyděsí.
Přidat názor
