Návrhářka Marie Zelená se především věnuje tvorbě svatebních a společenských šatů. Říká, že jsou záležitostí jejího srdce, a v centru Brna má dokonce jejich půjčovnu. S dovětkem, že si tu můžete pořídit i modelovou a zakázkovou tvorbu. Zkrátka nechat ušít nějaké šatičky. Pokud to necháte na Zelené, zřejmě se dočkáte překombinované, provinčně glamour kreace.

Marie Zelená expandovala i do Prahy. Otevřela si zde butik a patří k tvůrcům, jež si živí jméno tím, že tzv. celebritám poskytují toalety na společenské podniky. K těm např. náleží řada finalistek soutěží o korunku Miss, také moderátorka Ochotská, herečka Dolinová. A když je příliš ticho, vykradou Zelené butik. Zmizí z něj nejdražší šaty určené Dolinové na galavečer ANNO. Róby pro Ochotskou a Miss Doležalovou zde naštěstí zůstanou. Ani Dolinová nakonec nepřijde zkrátka. A novináři mají o čem psát...

Nevkus stvrzený veřejnými činiteli

Každý se prosazuje jak umí. Móda je tvrdý byznys a uspět v něm je sakra složité. Jenže přehlídka Marie Zelené v Sacre Coeur má společenský přesah, jenž nelze pominout. Tady šlo o prezentaci Prahy, historického skvostu v srdci Evropy. Bohužel v totálně kýčovitém, navýsost kolotočovém podání.
Metry sametu a na něm tisky gotických vitráží. Také metry saténu a mofilu. Štrasové, na zakázku vyrobené (opět nemožné) doplňky. Molo jemuž dominovalo logo Prahy. Do těžkých zlatých rámů zasazené podobizny těch, kteří akci zaštítili, nějak se na ní podíleli. Cirkusová připomínka důstojných portrétů šlechticů a slovutných osobností dob minulých. Houslista Svěcený, který zde měl kulturní vložku, páni radní, primátor...

Pro portrétované dost dobrá masírka ega, která zřejmě měla dramatičnost Návratu k hodnotám umocnit. Zkrátka kýč od začátku do konce. Navíc nedotažený. Znak lva byl vytištěný - na výšivku zřejmě nezbylo. Model České republiky doplněný botami na platformě ve stylu punk... Být primátorem Pavlem Bémem, tak účast na takové akci striktně odmítnu.

Fotogalerie
1 fotografie

Tichý byznys

Doba je zlá a přehlídek každým rokem ubývá. Dovolí si je pouze pár oděvních tvůrců majících za zády bohaté mecenáše. Někdy jsou to úspěšně prosperující manželé návrhářek, jindy ještě tišší společníci, které z nějakého důvody provázanost s módou a tok peněz v ní zajímá. Většinou se oděvní tvůrci chytnou pouze tehdy, když je jejich prezentace součástí jistého společenského podniku, jenž náklady na přehlídku pokryje..

Přítelkyně Petry Paroubkové, návrhářka Jana Berg dostala velmi zajímavou nabídku v případě akce Čtrnáct klenotů v srdci Evropy. Nápad se zrodil na pražském magistrátu a jeho cílem, jak se píše v prohlášení, je vrátit naší zemi věhlas českých zlatých ručiček, které byly jednou z nejcennějších deviz prvorepublikových začátků české státnosti.

Výsledkem bylo čtrnáct neuvěřitelných modelů prezentujících české kraje. Tyto alegorické kreace studentů za vedení pedagogů v čele s Berg postrádaly sevřenost, kultivovanost, vkus. Přesto se staly se finálními toaletami České Miss. Nevím, proč se Michaela Maláčová takové prezentaci propůjčila. Každopádně se jednalo o blamáž, těžký průšvih, kterému tleskal akci podporující ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

A aby toho nebylo málo, přišla Marie Zelená s cirkusovou oslavou Prahy. Nepochybuji o tom, že na ni česká metropole z peněz daňových poplatníků přispěla. Pronájem odsvěceného kostela Sacre Coeur stojí majlant, o ostatních vydáních na tuto pompézní maškarádu nemluvě.

Pražského primátora Béma beru za módně příčetného muže. A také předpokládám, že má kolem sebe suitu lidí, kteří se o promo Prahy starají. Není mi sice známo, kdo kreativní švadlence Zelené na spolupráci kývnul, ale troufám si tvrdit, že zodpovědnost za tuto ostudu především padá na primátora, který v první řadě spolu s chotí celé maškarádě s potěšením přihlížel.