Co vám budu povídat, už je to trochu dřina. Hlavně ve chvíli, kdy sněhové podmínky nejsou na některých místech tak ideální, jak bychom si přály, a tak se v rámci tréninku trochu trápíme. No, a taky trochu potíme. Je před námi poslední týden, jak bude vypadat?
Plna elánu jsem se o víkendu vydala na poslední, vydatný trénik, který mě měl přesvědčit o tom, že jsem dostatečně připravena na svou výzvu. Plán zněl jasně: v sobotu minimálně třicet kilometrů svižným tempem, v neděli alespoň čtyřicet. Když to dám, těch zbylých deset už pak nějak skoulím.
Horečka, ale nikoliv sobotní noci
Gábiny plány byly dost podobné. Naše instruktážní videa, jak si namazat běžky, ji motivovala a už už se sháněla po voskách a klistrech. Jenže zřejmě se přemotivovala. Když mi v sobotu přišla zpráva, jak a hlavně zda vůbec může kombinovat modafen a ibuprofen, bylo mi jasné, že horečka, která ji skolila, nebyla běžkařská, ale obyčejná virová.
Rozhodla jsem se, že tedy o víkendu na Vysočině kolegiálně potrénuji i za ni. Gábi, promiň, ale nešlo to. Stopa po oblevách a nočních mrazech byla přemrzlá, rozšlapaná od turistů a plná jehličí a větviček a kamínků. Chvílemi dokonce nešlo jet vůbec, takže to vypadalo jako indiánské běžkování. Chvíli jedu, chvíli jdu po svých.
Trénink emocí
Do toho mám pocit, že severní vítr je krutý, ale že nejkrutější je ten, který fouká na Žďárských vrších. Po patnácti kilometrech jsem byla připravena rozlámat běžky, ale už jsem se v rámci tréninku naučila ovládat nejen svůj styl, ale i emoce. Nicméně výsledek, který se mi ukázal v mé aplikaci Superlife, která poctivě sleduje mé pokroky, mě moc nepotěšil.
Hlavně to dojet
Což je dobře, stejně musím tento týden dbát na dostatečný spánek, ideálně alespoň osm hodin denně, tak mě to aspoň nebude lákat utíkat ke skleničce bílého vína. Tu si nechám až jako oslavnou, jestli tedy vůbec do cíle dojedu. Jasně, že jo.
Ovšem největší výzvou je teď pro Gábi do neděle sebrat dostatek sil a energie, aby její nachlazeními oslabené tělo chytlo druhý dech, aby Gábi svůj závod nevypustila. Držte jí palce! A mně ostatně taky. Dávám nohy hore a jdu sbírat síly, jak fyzické, tak hlavně ty psychické.
